Nacházíme se na Divokém západě, kde téměř každý podnik byl bordelem a téměř každá žena kurvou. Oblíbenou kratochvílí mužů byly právě ony, či karbaničení v saloonech. Nedej bože, když přebrali a tasili své pistole, jenž měl každý „správný“ chlap u pasu. Aby taky ne, stále totiž platí zákon „oko za oko, zub za zub“. Sem tam se ještě objeví nějaký ten nebezpečný rudoch a čím dál tím více rozpínající se Mexikánci si taky nějak moc vyskakují.
Celé hatcreekské partě velí bývalí proslulí hraničáři Woodrow Call a Augustus. Ti dva tvoří již několik dekád sehranou dvojku, ač si za ty roky samozřejmě lezou i dost krkem. Jenže jeden bez druhého by nedali ani ránu. Augustus je chlap do nepohody, užvaněný víc než kdejaká ženská a nesmírně pracovitý Call je naopak vyrovnaný kliďas, kterému nejvíc ze všeho vyhovuje ticho. Ten mi padl do oka hned. Ale i Gus si získal moje srdce, zejména svým vtipem a odvážným chováním. Byl doslova k zulíbání. Ti dva se rozhodli s pár dalšími našinci začít nový život v Montaně, kde očekávali zlatý důl v podobě dosud neobsazených pozemků. Táhli stádo dobytka tisíce kilometrů a po cestě je potkávalo nesmlouvavě mnoho drsných událostí. Cesta plná nebezpečenství, ale i dobrodružství. Při některých popisech mi tuhla krev v žilách.
„Když člověk po něčem tuze touží, pravděpodobně se dožije zklamání.“ – citace z knihy, str. 366 –
Když se na scéně objevil Jake Spoon, nevím, proč jsem očekávala, že bude tou proslulou romantickou duší se smyslem pro spravedlnost. Snad jsem zblblá z westernových filmů. Opak byl pravdou. Ten chlap si vážně zasloužil klimbat na šibenici. Frajírek, sobec, a jak se později ukáže, i několikanásobný vrah. Naštěstí se však potvrdilo, že karma je tu opravdu pro všechny.
Později do příběhu ještě vstoupí zprvu nemastný, neslaný šerif July Johnson, který si mě však v průběhu vyprávění získal na svou stranu. Při nelehkém putování nekonečnou prérií, parta konečně dosáhne hranic Montany. Jenže nic není takové, jak si kluci vysnili. A mě jen dojímalo, jak velký stesk po pravém domově může v chlapském nitru vyvěrat.
Čeká vás sice 900 stran, zato stran plného napětí, přátelství a oddanosti, ale i pokrytectví a totální zrady. Rozhodně nelituji času stráveného nad touto knihou. Ač mi ze začátku chvíli trvalo se do Osamělé holubice začíst, s pozvolným odkrýváním pravých charakterů osob jsem příběh doslova hltala.
Autor: Denisa Šimíčková
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.