Jsme svědky neobvyklého přátelství dvou dívek pocházejících z rozdílných sociálních sfér, žijících na korejském ostrově Čedžu. Za podivných okolností se střetnou v raném dětství. Přátelství se zda býti pevné, v očích dívek jej nemůže nic ohrozit. Nicméně situace, která Koreou otřásá, otřásá i samotným vztahem mezi nimi, a to i přesto, že již dospěly do věku, kdy zakládají vlastní rodiny. Avšak před samotným otřesem přátelství se obě dívky učí řemeslu, jež je bude v budoucnu živit, díky kterému procestují kus světa, ale které je na druhou stranu nadmíru nebezpečné – jsou potápěčkami. V současné době je profese (nazývána „henjo“) na seznamu korejského kulturního dědictví.
V roce 1948 se Korea nachází pod nadvládou Japonců. Život pod jejich velením nebyl pro místní nikterak jednoduchý, proto se není čemu divit, že došlo k velmi kruté občanské válce, při níž byl ostrov zase pod jinou nadvládou, tentokrát ji uchvátili Američani. To, jaká zvěrstva se na nevinných lidech během toho páchala, mi nedávají spát.
Bavilo mě přeskakování děje v jednotlivých kapitolách z událostí, jež se staly v minulosti a dopady, které tyto události mají v současnosti.
Pokud sáhnete na jakoukoliv knihu této neobyčejně talentované autorky, očekávejte opravdový literární zážitek, na který dlouho nezapomenete. Kniha Ostrov žen moře je plná krásných příkladů pravého přátelství, velmi netypického postavení místních žen v rodině a potažmo i v celém společenství, a historických faktů týkajících se dějin korejského národa.
Mlčení, chybějící komunikace mezi dívkami – to byl základní kámen úrazu, který tyto nerozlučitelné kamarádky nakonec rozdělil. Je smutné, že až smrt odhalila, jak si s nimi osud zahrával a jak nespravedlivý k nim byl...
Autor: Denisa Šimíčková
