Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Recenze: Poslední lov

archiv revue
V říjnu 2020 vydalo nakladatelství XYZ knihu Poslední lov od Jeana-Christopha Grangého. Ano, jde o volné pokračování Purpurových řek, ale tento příběh má velký potenciál, takže hype ani nepotřebuje.

Po dvaceti letech přichází autor s pokračováním kultovních Purpurových řek. Komisař Pierre Niémans a Ivana Bogdanovičová vyšetřují vraždu bohatého švábského dědice, jehož tělo bylo nalezeno v Německu.

Poznejte autora trochu blíž

Jean-Christophe Grangé (*1961) je francouzský novinář, scenárista a autor thrillerů a mysteriózních románů. Grangé vystudoval umění na Sorbonně, je autorem třinácti románů, podle kterých bylo natočeno deset filmů.  Ve Francii zaujal už svou prvotinou, románem Le Vol des cigognes (Let čápů, 1994), světovou proslulost mu však zajistila jeho druhá próza, Les Rivieres pourpres (1998, v češtině vydaná o tři roky později pod titulem Purpurové řeky), a to zejména díky filmovému zpracování z roku 2000 (hlavní roli ztvárnil Jean Reno).

Lov na prvním místě

V úvodu knihy zjišťujeme, jak dopadl hlavní hrdina, komisař Pierre Niémans, po událostech z knihy Purpurové řeky. Dal se do kupy, učil na policejní škole, pak pracoval u policie jako konzultant, poradce či mediátor. Nakonec mu nabídli práci v oddělení „pošahaných“ případů, kde si k sobě přizval Ivanu Bogdanovičovou a spolu jedou řešit nejasný, leč brutální případ do Německa. Na honu v Alsasku našli hraběte Jürgena von Geyersberga, dědice velmi zámožné a dobře situované německé rodiny. Jeho smrt byla rychlá a krutá a odkazuje na lov zvaný šoulačka. Ostatně celým příběhem se jako příznačná nit vine téma lovu, lovce a kořisti a autor si s tímto motivem rád hraje. Vyšetřovatelé se podívají na zoubek rodině Geyersbergů, objeví podivné odkazy na nacisty a mají plné ruce práce s tím, co se před jejich zraky vlastně odehrává. Z koho bude nakonec lovec a kdo skončí jako lovná zvěř?

Autor má styl

A taky čich na výrazné postavy, kterým prostě nejde nefandit. Ať už jde o ubručeného a životem ostříleného Niémanse či mladou, ale rozhodně ne naivní nebo nezkušenou Ivanu. A to nemluvím o popisu celého klanu Geyerrsbergů a jejich prapodivné minulosti.

Dočkáme se výpravy do světa myslivosti, toho jsem se obávala, že se v druzích lovu ztratím, nebo mě to bude nudit, ale opak byl pravdou. Možná jsem se i něčemu přiučila. Každopádně se Grangému povedlo umně téma lovu rozvinout do ústředního motivu a čerpat z něj, co to šlo. Napětí gradovalo a zvraty byly opravdu překvapivé, z čehož mám jako čtenář detektivních příběhů samozřejmě čirou radost.

Poslední lov disponuje promyšleným a nepředvídatelným příběhem, je zde obsaženo spousta netradičních informací jak o lovu, tak o například Jeniších či okrajově o minulosti nacistického Německa – a vše dohromady tvoří vynikající vzrušující vypravování. Tak s chutí do toho, nechť lov započne!

Hodnocení: 85 %
Autor: Iva Lutonská

 

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty

Poslední lov

4.0 1
od 279
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –