Prvotina české autorky Pavly Pavlíčkové Kovaříkové je založena na skutečném bolestném příběhu, jenž vypráví samotná autorka, která je zároveň sestrou znovuobjevené Drahušky, a tudíž i dcerou hlavní hrdinky románu.

Silný příběh, jenž může napsat opravdu jen sám život, ukazuje trpký osud některých z nás - těch, s kterými se, jak je vidno, život vůbec nepáře. Jak málo stačí k tomu, aby se krásné a šťastné životní chvíle změnily v nepopsatelné duševní i fyzické peklo. Rododendron je o touze a odhodlání, lidské síle a vůli žít dál i přes ty nejkrutější překážky, které si pro nás běh osudu usmyslel. Nejsilněji na mne působilo rázné a pevné přesvědčení, že Vlaďka svou dceru jednoho dne opět spatří, že ji postiská ve svém objetí.

Setkání po letech nebylo sice povedené, avšak silné mateřské pouto, pouto, které může vzniknout pouze mezi matkou a dcerou, povede k vysvětlení vzniklých nedorozumění a odpuštění křivd, jež během těch dlouhých let odloučení v hlavě Drahušky jednoduše musely bujet.

Tuto velmi kvalitně, a hlavně citlivě zpracovanou knihu jsem přečetla na jeden zátah, od vyprávění se nedalo odtrhnout. Fakt, že se děj neodvíjel zcela chronologicky, ve mně vzbuzoval neustálé napětí. Smekám pomyslný klobouk před autorčiným spisovatelským umem a velký obdiv pociťuji vůči její sestře i mamince.


Autor: Denisa Šimíčková