Kvůli zažitým pověrám vzniká na světě mnoho zla, které způsobuje jen strach z rozdílnosti. Člověka s odlišným chováním označujeme za nenormálního a když máme z něčeho strach, uchylujeme se k radikálním řešením. Osud se ale nedá ošálit a najde si každého. To je ve zkratce téma knihy, která si získala uznání kritiky i nakladatelů.
Její autor Ivan Fíla je všestranným člověkem – kromě tvorby scénářů, režírování filmů i natáčení dokumentů napsal třeba román Muž, který stál v cestě o československém lékaři a politikovi Františku Krieglovi. Rytec kamejí je ale příběh z úplně jiného žánru. Jde o poměrně temnou pohádku pro dospělé. A pohádce odpovídá i výběr magických krajin: Divoké jezero, netopýří jeskyně, údolí Zbloudilců nebo horské průsmyky zahalené sněhem. Mezi pohádkové prvky můžeme zařadit také postavu jednookého čaroděje prohánějícího se v kočáru a jeho výstřední zámecké sídlo, které pečlivě střeží medvěd na vstupní bráně. Většina děje se odehrává na přelomu století v neurčitém městě s geniem loci staré Prahy. V úzkých uličkách potkáte pavlačové domy, zlatnickou dílnu i vetešnictví. Doba a prostředí jsou ale ve skutečnosti univerzální, takže jejich úkolem je pouze navodit náladu.
Hlavní hrdinka Aitan ztělesňuje ohnivý element a žízeň po životě, její protějšek Elias zase stálost, lásku ke kořenům a řemeslu. Právě Aitan, která je vtělením bohyně a prožívá několik po sobě jdoucích životů, potvrzuje teorii, že duše má věčný život. Elias dostane do vínku nesmrtelnost těla, která se však ukáže být spíše utrpení než výhra, pokud člověk vedle sebe nemá milovanou bytost a chybí mu smysl života. Aby si ukrátil nekonečný čas, pracuje celé dny ve své umělecké dílně.
Rytec kamejí není pro každého – sice se čte velmi dobře, ale ocení ho především náročnější čtenáři, kteří rádi hledají skryté souvislosti mezi řádky. Součástí vyprávění jsou pasáže z Goethova Fausta, které vyjadřují odvěké spojení protikladů – nádhery a ošklivosti nebo také zla a nejčistšího dobra, které jedno bez druhého nemůže existovat. Autor také klade důraz na věčný koloběh věcí, přičemž se opírá o astrologii, mýty i legendy různých národů.
Originální příběh, v němž nic není nemožné, je oslavou magického plynutí času a lásky, která překoná všechno. Prostupuje jím důležitá myšlenka, že aby byl člověk schopný vidět to krásné, musí zažít i spoustu nepříjemného. Autor ji zmiňuje hned několikrát, například: „Musíš protrpět peklo, abys poznal ráj“ nebo „Světlo je viditelné pouze ve tmě“. Rytec kamejí mi svou temnotou a zároveň energií čišící z lidské radosti tak trochu připomínal Dickensovu Vánoční koledu, kde také hraje velkou roli alegorie, magie a snové výjevy. Kniha vás zklidní a donutí přemýšlet nad hektickým povrchním světem okolo a cenou mezilidských vztahů, což vidím jako její největší přínos.
Autor: Iva Kulihová
