„Člověk si nesmí nechat idioty kazit náladu, jinak by byl život hodně smutný.“
– citace z knihy, str. 62 –

S Annou, mladou dívkou v rozpuku, se přeneseme zpátky do minulosti, přesněji do válečných let, kdy je díky hrozbě napadení Švédska Sověty, převezena ze Stockholmu do rodinného sídla na bezpečnější jih země. Anna to tu nesnáší. Navíc touží skoro po nemožném – stát se zdravotní sestřičkou. Jenže její rodiče s ní mají jiné plány.

Pouze jeden jediný světlý bod má pro Annu život na tomto bohem zapomenutém místě – potkává zde italského mládence Luca, námezdního dělníka, jenž jí ukáže, o čem je pravé přátelství, víra v dobro a osudová láska. Osudová láska, která s sebou však vždy přináší více bolesti než požehnání.
 

„To krásné v životě k nám přichází, když to nejmíň čekáme.“

– citace z knihy, str. 63 –
 

Co se mi v této historické lince zamlouvalo, byl rozostřený pohled na vztahy „neutrálního“ Švédska s fašistickým Německem. Jak si lidé namlouvali, že se jich válka netýká, když do ní nejsou přímo vtaženi. Rozkol v myšlení nastal u Anny, když tápala mezi názory proněmecky smýšlejícího otce a protinacistickým vnímáním svého milého. Bohužel, osud si se zamilovanou dvojicí pohrál více než dost a vinou nepřejícnosti a fatálních okolností jsou od sebe odtrženi.

S Anninou vnučkou Rebeckou se v současnosti seznamujeme s nemilými příčinami neshod mezi třemi generacemi žen jedné rodiny. Proč spolu matky a dcery v této rodině nedokáží mluvit? Co tak hrozného se skrývá za potřebou odluky a neschopnosti si odpustit?

Babička celičký život před okolím skrývala svoje bolístky, o její minulosti neměl nikdo ani tušení. Až jednoho dne, kdy se zraní a skončí v nemocnici, se Rebecka rozhodne do rodného kraje vrátit a pomoci babičce s domácností. Její návrat však rozvíří dosud klidnou hladinu úspěšně předstírané netečnosti a ostražitosti... Navíc Rebecka poznává, že dosavadní pozlátko života, který žije, je jen bludem, a že pravé hodnoty šťastného a spokojeného žití se nacházejí v naprosto jiných věcech a činnostech, než které dosud považovala za prvořadé.

Tajemství zamčené knihovny je opravdu moc krásné čtení pro poklidné letní dny. 

Autor: Denisa Šimíčková