BLACK FRIDAY = čtení a zábava od 39 Kč

Recenze: Ten, koho přece znám

archiv revue
Danny a James byli premianti na prestižní internátní škole. Vyhrávali soutěže, excelovali ve vědě a čekalo se od nich, že jednou změní svět. Po osmnácti letech se setkají v pečovatelském domě. Jeden je tu jako klient, druhý jako jeho ošetřovatel.

Angličan Mike Gayle (1970) vystudoval sociologii a několik let pracoval jako publicista. Jako novinář začal koketovat s psaním beletrie a od roku 1997 je spisovatelem na plný úvazek. Na svém kontě má dvě desítky knih, z nichž mnohé se staly bestsellery. Román Ten, koho přece znám vydalo nakladatelství Kniha Zlín.

Ten, koho přece znám je chytrý a vtipný příběh o tom, jak může být život křehký, a jak naopak může být silné pouto opravdového přátelství. Tohle je onen typ příběhu, kdy budete s emocemi jako na houpačce. V jednu chvíli vás hrdinové dojmou k slzám, abyste se na další stránce smáli drsným a lehce pubertálním vtipům. Hlavní hrdinové jsou tady dva a bez přehánění lze říci, že Ten, koho přece znám jsou ve skutečnosti dvě knihy v jednom svazku.

Danny Allen býval premiantem na prestižní internátní škole. Ačkoliv pocházel z chudých poměrů, díky své genialitě dostal plné stipendium. Po maturitě začal studovat ekonomii na Cambridge a čekala se od něj Nobelova cena. Jenomže v jeho životě se přihodilo cosi, kvůli čemu je v šestatřiceti letech nezaměstnaný a na mizině. Danny je totální lůzr a jeho vyprávění je hořké, cynické, ale zároveň velmi vtipné.

James DeWitt pochází ze zazobané rodiny, vypadá jako filmová hvězda a kdysi měl šanci stát se poslancem. Jenomže na něj zaútočil opilý chlápek a Jamesův mozek zůstal poškozený tak, že se musel znovu učit chodit i mluvit. James je naivní a důvěřivý jako dítě a jeho pohled na svět připomíná filmového Forrest Gumpa. Jeho vyprávění je milé, dojemné a velmi srdceryvné. James si je vědom svých limitů a jediné, po čem touží, je žít samostatně.

Okolnosti tomu chtějí, že se ti dva setkají v pečovatelském domě. Danny se stydí za to, kým je, ale díky Jamesově zájmu o druhé navážou přátelství, které oběma změní život. Zatímco ti dva prožívají svá malá dobrodružství, budete se postupně dozvídat, čím vším si musel projít Danny. Oba jsou konfrontovaní s neštěstím druhého a postupně si začínají uvědomovat, že když budou chtít, dokážou velké věci. Oba muži dostali stejný prostor a je jen spravedlivé, že se ve vyprávění střídají.

Ten, koho přece znám je jímavý a citlivý příběh o lidech, kteří se nehodlají smířit s životní tragédií. Oba touží po troše štěstí a po tom, aby byli jako ostatní. Příběh Dannyho a Jamese vás dojme k slzám a vy si díky nim uvědomíte, co je v životě skutečně důležité. Ačkoliv jsou oba mladí, prožili toho tolik, že se od nich mohou učit i mnohem starší lidé. Ten, koho přece znám je na první pohled obyčejný příběh, ale vnímavý čtenář si brzy uvědomí, v čem spočívá jeho genialita. A tak se nechte zlákat a užijte si každou větu i každé slůvko.

Autor: Veronika Černucká

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

Možná jste o Abhejali Bernardové dosud neslyšeli, a my bychom to rádi napravili. Tahle inspirující žena jako desátý člověk na světě dokončila výzvu „Oceans Seven“. Je první člověk pocházející ze země bez moře, každou přeplavbu navíc zvládla na první pokus. Pracuje jako překladatelka a šéfka nakladatelství Madal Bal. Je také mistryní ČR v běhu na 100 km a 24 h, od 18 let se věnuje meditaci. O svých výpravách nejen po světě, ale hlavně do vlastního nitra, napsala knihu Dokud voda neskončí. Nedávno vyšla i audiokniha, kterou namluvila Tereza Bebarová.
V sobotu 16. listopadu jste se mohli v Ostravě setkat s Karin Krajčo Babinskou, autorkou knižní novinky Čarodějky, která se konala v DOMĚ KNIHY KNIHCENTRUM.cz. Autorku doprovodil Richard Krajčo.
„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –