Iva Hadj Moussa (1979) vystudovala psychologii na Masarykově univerzitě v Brně. Je autorkou knih Šalina do stanice touha, Démon ze sídliště a Havířovina. Žhavá novinka Těžké duše právě vychází v brněnském nakladatelství Host. Kromě psaní románů se věnuje psychoterapii dětí a dospívajících, píše reklamní texty a kreslí vtipy. Těžké duše jsou originálně pojatý příběh o muži, který sám sebe vnímá jako naprostého ztroskotance.
Johanes je typ věčně protivného bručouna. Dění komentuje ostře, nebere si servítky a je docela možné, že občas zalapáte po dechu. Jako člověk by byl totálně nesnesitelný, ale jako knižní hrdina je úžasný. Sám s přehledem utáhne celý příběh a myslím, že nejsem jediná, kdo si přeje, aby autorka napsala pokračování. Na ději ani tak nezáleží, já se zamilovala do jeho průpovídek a pesimismu. Už na první stránce zjistíte, že je Iva Hadj Moussa velmi originální a svérázná vypravěčka. „Těžké duše“ jsou parádní jízda plná černého humoru a nadsázky.
Přitom by to tak vůbec být nemuselo. A to v případě, že budete brát všechno vážně. Johanes nenávidí svou práci, stydí se za minulost a má pocit, že si vůbec nerozumí se svou dcerou. Touží po lásce (nebo alespoň sexu, což by mu bohatě stačilo), jenomže je naštvaný na celé ženské pokolení. Manželka ho opustila kvůli umělci, jeho přímočaré nabídky k sexu možná fungovaly před třiceti lety, ale dneska, aby se člověk bál, že ho každá zažaluje. I když i s tímhle má bohaté zkušenosti. Kdysi obtěžoval studentku v autoškole, což ovšem glosuje tak, že se budete smát.
A tak je to se vším. Johanes se rád posmívá, paroduje a nic nebere vážně. Jeho drsný humor je často na hraně a on sám se považuje za drsňáka. Občas dojde k situacím, kdy se dojme k pláči, ale to se k smrti vyděsí. Přece nebude brečet chlápek, který si (podle svého názoru) prošel peklem. Cynický přístup má ke všemu a ke všem. My sledujeme jeho myšlenky, skvěle se bavíme a jsem si jistá tím, že ještě víc se bavila autorka, když Těžké duše psala. Při jedné vyklízecí akci objeví elektrickou kytaru a ta mu vnukne nápad, aby spolu s kamarády založil hudební skupinu. Heavy metal je podle něj předvídatelný a on v něm nachází bezpečné útočiště v době, která je postavená na hlavu.
A kromě toho se na hudbu dají balit holky, ne? Škoda jen, že většina oněch holek (bez rozdílu věku) je jeho návrhy znechucená. Johanes má neuvěřitelný nadhled (co jiného mu zbývá?) a my bychom se od něj mohli učit bezstarostnosti. Pokud je vám těžko na duši, Těžké duše vám pomůžou. Minimálně v tom, že si uvědomíte, jaké je štěstí, že nejste stejně otrávení a otravní jako Johanes. Věřte mi, že tuhle knížku si skvěle užijete. Jen bych zřejmě měla varovat konzervativní čtenáře a naivní romantičky. Johanes je neskutečně vulgární a nejspíš vás připraví o iluze ohledně lásky a věrnosti.
Autor: Veronika Černucká
