Příběh vypráví o třech přátelích, kteří se prvně setkají o prvním školním dni v 5. třídě, a přenáší nás tak do roku 1986. Dvěma klukům a jedné dívce se ten den změní život a jejich osudy se už navždy propojí. Od té doby jsou už jen… tři. Jeden vlevo, druhý vpravo, ona uprostřed a ne jinak. Člověk by si řekl, jak toto přátelství může fungovat anebo tak dlouho přežít. Ale Perrinová dokázala s jejich vztahem pracovat tak bravurně, že je to uvěřitelné. Několik dní jsem existovala s Ninou, Étiennem a Adrienem. Každý z nich byl jiný, a přesto si vytvořili neproniknutelný kruh, rodina každého z nich se stala rodinou toho druhého. A to i přesto, že nikdo z nich neměl idylické dětství. Žádné pouto ale netrvá věčně… A ať je základ sebepevnější, rez se mezi něj dostane. Děj má více časových linií, tudíž se dozvídáme, že jejich životy se začaly ubírat jiným směrem, než měli v plánu. Co ale stálo za rozkladem kamarádství? Jsou jako jednotlivci neohroženější? To je nám postupně odhalováno.
Další obří záhadou je vypravěčka Virginie, novinářka, která se zabývá vrakem nalezeným v jezeře, kam kdysi chodívali všichni mladí, včetně našich hlavních postav. Proběhlo mi hlavou tolik domněnek, kdo to je, odkud se vzala a nezbývalo než otáčet stránku za stránkou, abych se to už konečně dozvěděla. Události kolem auta, které ve vodě vězelo roky, jsou také nevyjasněné. Navíc auto není to jediné, co bylo nalezeno…
Jelikož postavy procházejí několika etapami svého života – od dětství přes dospívání po život dospělého, je potřeba poukázat i na to, že se Perrinová dokáže naladit na několik úrovní a dokonale s nimi pracovat. Hlavní postavy se vyvíjejí, vlivem událostí se mění jejich charaktery, lze vycítit jejich vyčerpání, strach, lásku. Skvělým počinem je dílo díky tomu, že autorka umí vystihnout mezilidské vztahy, umí perfektně vymyslet zápletku, přimíchá několik záhad, které se postupně rozplétají, takže čtenář nemá šanci vydechnout.
Kniha by si zasloužila svůj vlastní soundtrack pro navození atmosféry. Obsahuje tolik odkazů na hudbu! Neměla jsem ale čas a hlavně jsem se ani nechtěla odpoutávat od četby, abych si v té dané chvíli vyhledávala zmiňovanou písničku. Jen sem tam jsem si některou pustila, ale ve většině případů bylo nemyslitelné odložit knihu z ruky.
Z rozuzlení jsem rozpačitá. Nemění to ale nic na tom, jak jsem si užívala čtení, jak výborně umí Perrinová psát, jak umí popsat niterné věci a že dokáže zaujmout. Spoilerům se absolutně vyhněte, stačil by jen náznak a zničilo by vám to čtenářský zážitek! Svým předchozím titulem Vyměnit vodu květinám nahodila Valérie Perrinová laťku hodně vysoko. Řadím ho ke skvostům, které u nás loni vyšly a zůstává u mě ještě o stupínek výš než Tři. Perrinová oplývá darem a díky svému psaní může lidem předávat spoustu emocí.
Autorka: Radka
Četli jste knihu Tři? Zanechte nám u ní slovní hodnocení a získejte body ve věrnostním programu.
