Ústřední postavou románu Varhaník z mrtvé vesnice je mladý učitel Teodor, který je díky své klidné a nápomocné povaze oblíbený, zároveň má ale i své slabosti. S manželkou vychovává malého syna, kterého vede ke hře na klavír. Se svou ženou často pomáhají sousedce, jejíž manžel Henryk podlehl alkoholovému opojení a každý jeho návrat z hospody se neobejde bez násilí. Jedna z rozepří mezi tímhle sousedem a Teodorem skončí tragicky pro obě strany – Henryk zemře a Teodor je odsouzen k dvaceti letům vězení. Není to ale trest jen za zabití – StB si sesbírává různé „důkazy“ a to, že Teodor neholduje režimu a Henryk se k němu nakonec přiklonil, sehraje hlavní roli. Teodor pravidelně hraje v kostele na varhany a není tedy divu, že je mu bůh blízko. Což ale nejde dohromady s komunistickými myšlenkami.

Ano, zpolitizovaný proces. V knize je krásně poukázáno na „práci“ příslušníků StB a příznivců režimu a na to, nakolik se dala pravda ohýbat. Teodorův návrat do života po propuštění z vězení není jednoduchý. Tato událost nejde vymazat a poznamená vztahy mezi těmi, kteří by si měli být nejbližší.

Největším přínosem knih Chlupové je to, že mapuje někdejší dění v regionu. Její styl je jako u Jizvy stejný – používá kratší kapitoly. Nevyužívá celého potenciálu, který příběh Varhaníka z mrtvé vesnice má a který by mohl být rozvíjen, a naopak některé odbočky od hlavního dění jsou možná až zbytečné a v dalším ději nemají význam. Co mě také překvapilo, je, že jedna z výrazných postav přibyla až za půlkou knihy. Chápu, že to téma, které právě v druhé polovině přibylo – v té době neznámé onemocnění –, autorku ovlivnilo natolik, aby ji zakomponovala do knihy. Ale cítím, že by obě témata – jak politické procesy v padesátých letech, tak vývojová porucha zasloužily více prostoru.

Autorka: Radka

Četli jste tuhle knihu? Zanechte nám u ní krátkou recenzi a získejte body ve věrnostním programu.