Autorovi v tuzemsku vyšlo již deset publikací, na kterých je znát, že píše nejen kvalitní tvorbu pro náročnější, ale rovněž je chameleonem a dokáže se věnovat jakémukoliv stylu. Není divu, že dokáže zaujmout široké publikum.
I když zrovinka Voda je specifický titul, který ocení spíše starší a sečtělí čtenáři s touhou po náročnějším a přesto časově nenáročném čtení. Její kouzlo však nespočívá v nízkém počtu stran, ale v surové atmosféře, takřka chladné a přesto emotivní.
Ale začněme postupně. V úvodu se seznámíte s Willow Haleovou. Na první pohled obyčejnou ženou po padesátce, která se rozhodla odstěhovat z bujarého Dublinu na stoický ostrov s minimem obyvatelstva. Jako první po odchodu z domova změnila své jméno a poté si ostříhala vlasy. Jaký měla důvod? To se nedozvíte jen tak, ale postupně svůj příběh rozkrývá.
Willow se nechce družit. Domek v přírodě a osamění využívá spíše jako sparťanské obydlí, které je její celou i osvobozením. Hodně v něm přemýšlí nad svým životem a událostmi, které změnily ji i její rodinu. Kdysi to bývala úplně jiná žena. Byla šťastně vdaná, měla dvě děti a úspěšného manžela. Jak už to bývá, nic netrvá věčně, ale v případě Willow se nejedná o typické problémy.
Abych neprozradila příliš, nemohu informovat, co Willow trápí a nad čím přemítá, nedozvíte se ode mě ani hlavní prvky. Ale mohu říct, že ostrov je plný zajímavých postav. Od mlčenlivého hospodského, který zná víc, než se zdá, a má za sebou také drsnou minulost, až po čtyřiadvacetiletého mladíka, jenž se vzdal budoucnosti mimo lokalitu jen z důvodu, že je nejmladší.
Jak moc jsou někteří lidé ve studeném a prázdném prostředí spokojeni, se dozvídáte během čtení. Ne každý touží zůstat na místě, hledět na štěstí za vodou. Díky tomu se i v útlém znění odehrává více než jeden lidský osud. I když jsou některé spíše jen zmíněné, přesto dokážou zapůsobit a jsou kvalitně vyobrazené.
Jelikož je Irsko katolická země, hraje svou roli i náboženství. Ovšem víra není nijak výrazná, spíše se jedná o podobný doplněk, jaký je zastoupen v podobě politiky či sportu - zejména plavání. Více se dozvíte o lidské povaze, výčitkách a dalších emocích. Mezilidské vztahy nejsou jednoduché a neuznaná, potlačená pravda může mít obrovské následky. Ohromnou hodnotu má tedy nejen námět, ale i závěrečná myšlenka. Mnozí ocení, že i přes dané téma se Boyne nesnažil hrát na emoce a dojetí, proto místo slz pocítíte chuť polemizovat nad situací i jejím pochopením. Co všechno se skrývá za lidskou náturou a jak hluboko dokáže člověk spadnout, když se ocitne v nejtemnějších chvílích? Někdy prostě nečekáte, že se něco takového stane. Často zavíráme oči, když nechceme vidět skutečnost. A nakonec skončíme sami bez možnosti zlepšení….
Voda je první z tetralogie Živly, která zahrnuje své čtenáře chladem a za pojmem vody ukrývá mnohoznačnost. Jak jsem již informovala, vhodná je zejména pro starší ročníky čtenářů, kteří jsou zvyklí číst kvalitní literaturu s tematikou lidských osudů. V případě, že máte Boyna načteného, určitě není nad čím rozmýšlet. A jestli hodláte využít Vodu jako první setkání s autorem, směle do toho. Nezapomenete.
Autor: Chensie Ips
