Ziburovy cestopisy jsou charakteristické tím, že v nich nejsou fotografie, nýbrž ilustrace. Má to své pro i proti. Pro je to, že ilustrace Lukáše Tomka jsou vskutku malebné. Proti - trošku se peru s tím, že tohle je cestopis a chybí mi v něm reálné fotografie. Ale zvykla jsem si - Tomkovy ilustrace k Ziburově textu neodmyslitelně patří.

Poutníci se na camino vydávají z nějakých svých vnitřních pohnutek, většinou v něm vidí řešení svého trápení. I Zibura tuhle pouť absolvoval s touhle vidinou. Jaký problém řešil? To se dozvíte v závěru knihy. Během čtení ale prozradí, jaká očekávání od této cesty měli ti, které potkával. Jak jsem zmiňovala, setkával se s velkým počtem lidí, i z toho můžeme posoudit, jaká skladba poutníků se na téhle výpravě vyskytuje. Kromě toho Zibura čtenářům poskytne tipy, na co mohou poutníci narazit, na co se připravit nebo jak to chodí v hostelech – albergues.
Ať už máte rádi cestopisy, uvažujete o putování do Santiaga anebo jste si jen zkrátka oblíbili tohohle veselého cestovatele, sáhněte po Všechny cesty vedou do Santiaga.
Recenzentka Radka