Hlavní hrdinkou příběhu je devatenáctiletá lovkyně vlků Juva, která vyráží na lov spolu se skupinkou přátel. Se svou rodinou neudržuje žádný kontakt, nenávidí krvezpytkyně a právě k nim její rodina patří. Krvezpytkyně mají mezi lidmi úctu jako jasnovidkyně, ale přitom jen zneužívají lidské důvěřivosti, aby si dost slušně vydělaly. Proto s nimi nechce mít nic společného. Tedy až do doby, než za ní přijede její sestra a oznámí Juvě, že je její matka vážně nemocná. Což je samo o sobě zvláštní, protože krvezpytkyně nebývají nemocné, ale přesto se rozhodne vrátit se zpět do jejich sídla, kde vyrůstala. Zde ožívají její hrůzné vzpomínky na toto místo, kde před lety spatřila ďábla. Jako by už to nebylo dost stresující, nechtěně je zatáhnuta do temného rodinného tajemství. Jak se jí podaří zůstat naživu a vypořádat se s tajemstvým, po kterém Vardari tolik prahnou? To už si budete muset přečíst.
Jsem velice ráda, že oproti mnohým YA knížkám je tato taková „dospělejší“, autorka se nebojí řádně nám popsat násilí nebo sexualitu. Hlavní hrdinka Juva na mě působí mnohem více uvěřitelně. Jako každá hrdinka je odvážná, ale ne tak, že se prostě do všeho hrne po hlavě, svému strachu se postaví s rozvahou. Celkově, co se postav i prostředí týče, odvedla autorka skvělou práci. Tajuplný svět se mísí s realitou a postavy se potýkají s běžnými věcmi jako jsou lži, chamtivost, závislost, nemoci i láska, přání a touhy.
Hned první kapitolou autorka zaujme, poté se vyprávění změní na dění z několika pohledů. Tak do poloviny knihy se to vyvíjí pomaleji, je to spíše mysteriózního rázu, kdy se Juva postupně snaží rozluštit veškeré záhadné události a tajemství, ale po setkání s železným vlkem příběh nabere otáčky a už to jde svižněji. Tak poslední třetinu jsem knihu opravdu hltala. Zakončení naprosto perfektní a jsem opravdu zvědavá, jak dlouho budeme čekat na druhý díl, respektive na vlka 😉.
Velká chvála Siri Pettersen, knihu jsem si opravdu užila. Mám pocit, že tato série bude jedna z mých opravdu oblíbených.
Autor: Nikol
