METODA, KTERÁ HÝBE SVĚTEM
Společně se svými týmy tyto dvě dámy objevily tzv. genetické nůžky (CRISPR) a získaly tím nejen velkou moc, ale také obrovskou odpovědnost. Úsilí, které si výzkum vyžádal, jim v roce 2020 vyneslo Nobelovu cenu za chemii.
Geniální objev, který posunul možnosti lékařů a biologů o velký kus dopředu, zaujal autora bestsellerových životopisů Waltera Isaacsona. Ten sepsal fascinující příběh Jennifer Doudnaové a jejího týmu v nové knize Prolomený kód života. Podařilo se mu zachytit nejen práci hlavní hrdinky, ale také prostředí, ve kterém se píše nová historie lidstva.
Jak sám Isaacson hodnotí, budoucnost nepatří počítačům ani digitálním technologiím, nastupuje totiž biologická revoluce. V nejbližších letech se editace genomu rozšíří do laboratoří a nemocnic po celém světě. Bylo by úžasné moct ze své genetické informace „vystřihnout“ všechno nežádoucí, ale co by to v praxi znamenalo pro budoucnost celého lidstva?
DVĚ STRANY MINCE
Otázkou zůstává, jestli jde skutečně o vědecký zázrak, nebo krok přes čáru, kdy si lidstvo hraje na Boha. Právě proto Jennifer Doudnaová začala přednášet také o etické stránce editace genomu. Když se na věc podíváme z hlediska vážných chorob jako například rakovina nebo AIDS, zjistíme, že tady možnost úpravy genetické informace může zachraňovat životy. Metoda CRISPR je využitelná také u zvířat a rostlin, čímž je možné ovlivnit také výskyt chorob a škůdců v zemědělství. Možnosti jsou zkrátka obrovské.
Hranice mezi konáním dobra a zneužitím pro jiné účely se ovšem čím dál více ztenčuje. Do jaké míry by vlastně měli rodiče zasahovat do genů svého budoucího potomka? A o čem by si měl svobodně rozhodnout každý sám? Třeba vzrůst nebo IQ se bezprostředně netýkají zdraví, je přesto dobré umět je ovlivnit? Kniha Prolomený kód života vypráví o procesu vzniku a zákulisí výzkumu genetických nůžek. Pokládá si všechny důležité otázky a čtenáři tak mohou sledovat, jak obrovský potenciál v sobě tento objev nese.
OD LEONARDA PO GENETIKU
Walter Isaacson se biografiím věnuje už dlouhá léta. Nyní působí jako profesor na Tulaneově univerzitě, předtím vykonával funkci generálního ředitele Aspenského institutu humanitních studií. Byl také generálním ředitelem CNN a šéfredaktorem časopisu Time. Ještě na novinářské pozici začal psát o důležitých světových osobnostech jako Steve Jobs, Albert Einstein, Henry Kissinger nebo Benjamin Franklin. Velký úspěch sklidil životopis renesančního génia Leonarda da Vinci, ve kterém sestavil reálný portrét umělce a vynálezce na základě zkoumání původních deníkových záznamů.
Nenechte si ujít ani knihu esejů Vůdcové, myslitelé, hrdinové, v níž Isaacson zaznamenal nejen myšlenky a názory významných osobností, ale současně také čtenářům zprostředkoval různé pohledy na světové dění. Vzpomíná zde mimo jiné na svou návštěvu Prahy a setkání s Václavem Havlem. Protože se Isaacson zabývá kromě jedinečných osobností z historie také fenomény současné doby, zavede vás v novince Prolomený kód života do vědeckého prostředí, ve kterém se často odehrávají stejně napínavé momenty jako ve filmovém scénáři.
Text: Iva Viejová
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
