„Ach, Bože“, pomyslela si Mae. „Tohle je ráj.“ Takhle to vypadá na začátku románu Kruh a všem nám je hned jasné, že je to naopak absolutní peklo. Jen ještě nevíme, jak hluboko se nachází.
Mae Holland právě dostala práci snů. Kruh je nejmocnější světová internetová společnost, která je v podstatě kolosem budoucnosti, který je jako Google, Twitter, Apple a Facebook, jen všechno pod jednou firmou.
V Kruhu všechno působí tak hezky, že se většině zaměstnanců ani nechce po skončení pracovní doby domů. Kancelářské prostory jsou nacpané nejmodernějšími technologiemi, ve firemní restauraci mají menu pro vegetariány, pro zaměstnance jsou v komplexu k dispozici vkusně zařízené ložnice a v nich na vás čeká i náhradní vyprané a vyžehlené oblečení. V pauzách můžou poslouchat živou hudbu, zacvičit si v posilovně nebo zaplavat v bazénu. Navíc jeden z tří ředitelů loví mořské živočichy a umisťuje je do obrovského mořského akvária.
Co by mohlo být v takovém zaměstnání špatného? Všichni jsou tu mladí, krásní, příjemní a usměvaví. Všichni jsou vždy ochotní jí pomoci. Je to skoro divné, že když Mae nakonec přece jen dostane chuť jít domů, všichni jsou ustaraní, proč nezůstala s nimi na party a kde byla o víkendu a proč si ještě neaktivovala účet na firemní sociální síti. Tahle kosmetická chybička se brzo změní na ustaranost a nesouhlas s tím, proč je tak uzavřená. V Kruhu musí být přece všichni extroverti, musí být společenští a musí být i virtuálně aktivní. Pokud se nepodvolí, tlak na ni se zvýší. V Kruhu to tak je, protože Kruh má úkol.
V Kruhu všechno působí tak hezky, že se většině zaměstnanců ani nechce po skončení pracovní doby domů. Kancelářské prostory jsou nacpané nejmodernějšími technologiemi, ve firemní restauraci mají menu pro vegetariány, pro zaměstnance jsou v komplexu k dispozici vkusně zařízené ložnice a v nich na vás čeká i náhradní vyprané a vyžehlené oblečení. V pauzách můžou poslouchat živou hudbu, zacvičit si v posilovně nebo zaplavat v bazénu. Navíc jeden z tří ředitelů loví mořské živočichy a umisťuje je do obrovského mořského akvária.
Co by mohlo být v takovém zaměstnání špatného? Všichni jsou tu mladí, krásní, příjemní a usměvaví. Všichni jsou vždy ochotní jí pomoci. Je to skoro divné, že když Mae nakonec přece jen dostane chuť jít domů, všichni jsou ustaraní, proč nezůstala s nimi na party a kde byla o víkendu a proč si ještě neaktivovala účet na firemní sociální síti. Tahle kosmetická chybička se brzo změní na ustaranost a nesouhlas s tím, proč je tak uzavřená. V Kruhu musí být přece všichni extroverti, musí být společenští a musí být i virtuálně aktivní. Pokud se nepodvolí, tlak na ni se zvýší. V Kruhu to tak je, protože Kruh má úkol.
Román Kruh vás provede světem, který možná znáte a částečně v něm i žijete. Ukáže vám všechny stránky téhle doby plné informatiky. A také vám ukáže, jak je lehké v této době stát se obětí, po jejíž stopě se všichni rozběhnou jako smečka psů. Je čím dál složitější vysvětlit, že člověk prostě někdy chce být sám, když se celý svět spikne a chce všechno sdílet, včetně toho, co si dal k obědu. Násilná integrace do sdílející společnosti, kde pocity mají přednost před argumenty a rozum zemřel už dávno hlady…
V dnešní době se říká, že pokud to nebylo na Facebooku tak se to nestalo. Po přečtení knihy Kruh už vám to nebude připadat ani trochu vtipné.
-ice-