Radíte firmám se zvyšováním prodejů a zároveň také lidi učíte, aby neutráceli. Není to v rozporu?
Mohlo by být. Proto myslím, že v otázkách utrácení peněz je podstatné správné utrácení. V ideálním světě bych si přál, aby lidé utráceli peníze za věci, které jim přinesou více štěstí, a nevydávali je za to, co jim štěstí nepřinese. Utrácení je něco jako žonglování, pohyb mezi tím, co nás dělá šťastnými teď nebo v budoucnu a tím, kolik peněz je nutné ušetřit. Ale myslím si, že lidé nepotřebují šetřit přehnané množství peněz. Život by měl být také zábava, takže pokud se zaměříme na pouhé šetření, kde je nějaké potěšení? Vést lidi k tomu, aby utráceli správným způsobem, je podle mě možné a je to v jejich nejlepším zájmu. Pro společnosti, které vytvářejí dlouhodobé plány, je to také dobré. Stejně tak pro lidi, kteří si něco koupí, mají z toho radost a doporučí to ostatním lidem. Takže zmíněnému konfliktu se lze vyhnout, ale samozřejmě si nemyslím, že se firmy snaží prodávat spotřebiteli pouze do správné míry, ne více. Tady je ten konflikt, který by nás měl znepokojovat. I já se snažím ho brát na vědomí. Ale jsou případy, kdy ze správného utrácení mohou těžit obě strany.
Jak nejlépe může zaměstnavatel motivovat podřízené, aby byli na svou práci hrdí, aby je bavila?
Nejjednodušším způsobem je asi vlastnictví. Cítit, že máme nějakou vizi, které by měla firma dosáhnout, že vlastníme její produkty, že jsme s ní silně propojení.
Jste považován za největšího odborníka ve svém oboru. Uděláte ještě dnes někdy chybu při rozhodování ve finančních záležitostech?
Samozřejmě, že ano. Víte, pokud dáte dohromady všechna finanční rozhodnutí, která denně děláte, zjistíte, že jich je opravdu hodně. Zařizujete spoustu různých věcí od zakoupení kávy a sladkostí až po různé investice. A pochopitelně je velmi těžké, aby všechna tato rozhodnutí byla správná. Obecně nám učení o správném rozhodování pomáhá se zásadními rozhodnutími. Můžeme si dát na čas, pečlivě to zvážit, rozhodnout se lépe. Takže řekněme, že díky svým vědomostem teď dělám lépe velká rozhodnutí, ale nemyslím si, že bych byl neomylný v drobných rozhodnutích.
Co je pro vás největším oříškem (záhadou) v oblasti lidského chování?
Všechny způsoby plýtvání. Plýtváme časem, penězi, zdravím, zdroji ze životního prostředí, motivací… A pro všechny tyto aspekty platí otázka: Jak můžeme tohle plýtvání zastavit? Jak můžeme přimět lidi, aby využili své možnosti?
Je něco, co vás při dlouholetém výzkumu při nakládání lidí s penězi hodně překvapilo?
Nejvíce mě překvapilo, jak se lidé bojí hospodařit se svými penězi a jak lehce je svěří do správy někomu jinému, i když je to vyjde velice draho.
Jste autorem knih, ale sám jste také čtenářem. Jaké knihy nebo autoři, které jste četl, patří mezi vaše TOP?
Z beletrie patří mezi mé oblíbené spisovatele Jerome K. Jerome, Douglas Adams. P. J. Woodhouse, mnoho favoritů mezi autory mám také v oboru společenských věd, téměř každá kniha, kterou jsem na toto téma četl (ať už se týkala mého oboru, či ne), mě naučila něco nového. Baví mě zkoumat, jak lidé přemýšlejí a jak přicházejí na to, že je možné dělat věci o trochu lépe.
V čem se nejvíce změnilo chování nakupujícího zákazníka v průběhu let, kdy došlo k rychlému vzestupu technologií a nastoupil digitální svět?
Myslím, že v digitálním prostředí je mnohem jednodušší zrušit či měnit obsah nákupního košíku. Pokud jdete do kamenného obchodu a odejdete s prázdnou nebo se rozhodnete později vrátit, stojí vás to určité náklady. Mít v případě digitálního nakupování možnost prostě zavřít nákupní košík plný věcí, je velká změna.
Jaký je váš sen, který byste si rád splnil?
Mám spoustu snů, které bych si přál splnit. Je hodně míst, která jsem ještě nenavštívil, nových příležitostí k učení. Obecně se strašně rád učím nové věci, v oblasti lidského chování i v mnoha jiných oborech je pořád co zkoumat.
Máte v plánu napsat nějakou další knihu?
Začínám o tom přemýšlet.
Text: Kateřina Žídková, Iva Kulihová