Kniha 100 dní štěstí je Brizziho první román a práva byla prodána do více než 30 zemí, mj. do Francie, Německa, Velké Británie, Španělska, Brazílie, Izraele, Slovenské republiky, Srbska, Turecka a Austrálie. Brizzi už ohlásil, že román 100 dní štěstí brzy převede na filmové plátno.Než položím první otázku, ráda bych poděkovala za váš román 100 dní štěstí. Po dlouhé době jsem přečetla s radostí a chutí jedním dechem ROMÁN, u kterého jsem se smála (i v metru) a tekly mi slzy (také v metru). Přiznám se, že když se mi dostala do rukou první anotace, tak jsem si říkala, ježíšmarjá další deprese, zase rakovina, smrt, neštěstí. Vždyť toho je kolem nás tolik! Proč o tom ještě číst? Pak jsem si přečetla o vás a řekla jsem si: ten chlap miluje stejné filmy jako já! a podívala jsem se do rukopisu, přečetla první kapitolu a měl jste mě obtočenou kolem prstu.
To mě těší!
Lucio Battistini je skvělý hrdina, opravdu ho miluji! Od první chvíle jsem s ním naplno prožívala jeho humor, jeho pocity, jeho těžký boj. Kdo vás k jeho postavě inspiroval?
Sám sobě jsem byl inspirací. Naštěstí nejsem nemocný, ale všechno ostatní je mé vlastní trápení.
Lucia stavíte do nesmírně těžké situace, okolnostmi je donucen k fatálnímu rozhodnutí. Žít déle a hůře nebo žít pouhých 100 dní, ale naplno? Jaký je váš osobní pohled?
Můj pohled na věc je přesně takový, jaký je v knize – jako volba, kterou si vybral Lucio. Je lepší rozloučit se s lidmi, které máš rád, pokud jsi ještě schopný to udělat.
Lékaři dnes léčí nevyléčitelné do úplného zničení těla pacienta a na úkor kvality jeho života, lékařská péče se mnohdy blíží experimentu. Má to smysl?
Já jsem proti terapeutické zarytosti. Jsem přesvědčen, že je lepší žít dobře nebo nežít.
Z vaší knihy jsem se dozvěděla, že ten oslavovaný americký donut, je typická italská ciambella. Člověku se sbíhají sliny, když o ní píšete. Je to vaše oblíbená snídaně?
Miluju ji! Je to moje snídaně! Ale snídám v baru.
Italská kuchyně je vůbec skvělá. Co rád jíte? Vaříte?
Hrozně rád vařím. A jídlo, které zbožňuju naprosto nejvíc, je tiramisù! Miluju ho ve všech podobách. Klasické s cukrářskými piškoty (savoiardi) nebo v poháru se sušenkami Osvego.
V knize zmiňujete své oblíbené filmy Monicelliho Barcaleonova armáda a Moji přátelé (I. a II.). A jasně jsou pro vás i inspirací – Luciova parta neúspěšných pólistů nebo historka z Vatikánu. V obou je silné téma chlapského kamarádství. Máte také přátele, se kterými jste schopen páchat takové nehoráznosti, jako brečet na cizím hrobě nebo fackovat lidi na nádraží?
Naštěstí ano. Se svými nejlepšími přáteli jsem se mohl bavit právě tímhle způsobem. No, dokonce vám svěřím tajemství – ty vtípky, co jsou v knize, jsme opravdu provedli.
Ony se četly jako prožité! V románu je také téma velké lásky a manželství na celý život. Patřím ke starší generaci a často mám pocit, že je to téma velmi nemoderní, jak to vidíte vy?
Já si myslím, že manželství na celý život existuje bohužel jenom v pohádkách, ale pokaždé, když se žením – momentálně žiju ve svém druhém manželství – doufám, že je to navždy.
Ještě jedna otázka, co mi nedá spát. Napsal jste scénář k české filmové komedii režiséra Karla Janáka 10 pravidel, jak sbalit holku (10 regole per fare innamorare). Jak se to stane, že Ital napíše scénář k českému filmu?
Moc by se mi líbila podobná synergie, ale musím vám sdělit takový banální detail – režisér Karel Janák koupil práva na remake filmu, který byl původně natočen v Itálii a jehož scénář jsem napsal já.
Moc se omlouvám za omyl, tuhle informaci jsem nikde nenašla. Ale přesto myslíte, že se liší český a italský humor?
Nemám s ním osobní zkušenosti. Možná, jestli přijedu do České republiky na prezentaci své knihy, budu mít příležitost si váš humor vyzkoušet a oba porovnat.
Slibuji, že napnu všechny síly, abych vám tu zkoušku umožnila.
Budu se těšit.
Máte rozepsaný další román?
Jistě. Právě jsem ho dokončil a v březnu vyjde u mého nakladatele. Jmenuje se Jestli mě miluješ...
Název zní slibně. O čem bude?
To je tajemství…
Hned jak vyjde, požádám vašeho nakladatele o výtisk! Jste především scenárista. Předpokládám, že plánujete i film 100 dní štěstí? Ten román k tomu přímo vybízí!
Ano, chcete ho?
Za čtenáře určitě! Bohužel umím jen prodávat knihy, filmy neumím! Ale poptám se.
To budu rád.
Jste Říman. Co máte v Římě nejraději, kam ještě byste pozval svého nakladatele a českého čtenáře?
Do Florencie nebo do Benátek!
Rozhovor s autorem: Eva Kaiserová, překlad Alena Jíchová
FAUSTO BRIZZI (narozen v Římě v roce 1968) je mimořádně úspěšný italský režisér, scenárista a filmový producent. Jeho první celovečerní snímek Noc před maturitou (Notte prima degli esami) získal prestižní ocenění italské filmové kritiky: David di Donatello (Donatellův David) a Nastro d’Argento (Stříbrná stuha) a stal se kinematografickým fenoménem roku 2006. Následovaly režisérsky vydařené a divácky úspěšné komedie Ex (2009), Maschi contro femmine (Muži proti ženám, 2010), Com’è bello far l’amore (Jak je milování krásné, 2012), Pazze di me (Bláznivě zamilované, do mě, 2013).
Diváci, čtenáři i kritici oceňují „komický pesimismus“ typický pro jeho postavy, které i přes nepřízeň a rány osudu dokážou najít sílu znovu ráno vstát a dokonce se i usmívat. Stejně jako ve svých filmech ani zde neskrývá svůj obdiv k famóznímu režisérovi a herci Mariu Monicellimu, který se proslavil mimo jiné filmy Mí přátelé, Brancaleonova armáda, Velká válka. Podle Brizziho scénáře natočil režisér Karel Janák film 10 pravidel, jak sbalit holku (2014).
