Povoláním jste vědec. Co je vaší hlavní pracovní náplní?
Jako vědec se zabývám takzvanými biologicky aktivními látkami z rostlin a jejich využitím. Zní to možná moc vědecky, ale v podstatě studujeme byliny a jiné rostliny, připravujeme z nich různé extrakty a pak zkoumáme jejich chemické složení a biologickou aktivitu. Hledáme jejich využití v ochraně rostlin a v potravinářství. Byliny, nebo chcete-li léčivé rostliny, totiž obsahují zajímavé sekundární metabolity, které sice v současnosti využíváme především v lékařství a kosmetice, ale tyto látky mají často také pesticidní účinky, které se dají využít i jinak. Rostliny si totiž tyto látky syntetizují jako součást svého přirozeného obranného mechanismu proti patogenům a škůdcům. Takže hlavní součástí mojí práce je poznávat, jak tyto látky patogeny a škůdce potlačují. Pokud jsou účinky dostatečné, dokážeme je použít jako účinné složky tzv. botanických pesticidů. Takové přípravky je velmi důležité vyvíjet. Využívají se nejen v ekologickém zemědělství, ale lidé je znají i ve formě malých zahrádkářských balení. Jsou totiž zdravotně i environmentálně bezpečné, a tak nemusíme mít obavy z nežádoucích účinků při jejich aplikaci, na rozdíl od syntetických pesticidů, které často nesou různá zdravotní rizika. Podařilo se nám dát na trh už řadu výrobků a jsem rád, že jsou mezi lidmi oblíbené, neboť se s nimi dobře pracuje a jsou stejně účinné jako chemie. Zmiňované sekundární metabolity z rostlin se dají využít také v potravinářství. Jsou to látky, které mohou významně přispět k našemu zdraví. Mohou posilovat imunitu, přispět ke správné funkci zažívacího systému či třeba připravit naše tělo a mysl na stres. Poslední dobou je totiž stres jeden z velkých problémů naší uspěchané doby, a řadí se tak k civilizačním poruchám. Proto se zabýváme tzv. adaptogenními rostlinami, tedy bylinami obsahujícími látky, které mohou naše tělo na stresovou situaci připravit. I tady se nám podařilo ve spolupráci s různými potravinářskými firmami vyvinout řadu výrobků, z nichž některé byly například oceněny Zlatým klasem na výstavě Země živitelka. Takže jejich kvalita byla potvrzena i odbornou porotou.
Před dvěma lety vám vyšla kniha Zeleninová zahrádka, publikace, která vychází z oblíbeného televizního pořadu Polopatě. Letos vychází další. Na co se čtenáři a milovníci zahrad a zahrádek mohou těšit tentokrát?
Za ty dva roky jsem měl možnost přednášet široké veřejnosti, mezi kterou byla řada lidí, co zahrádku nemají, a přesto chtějí něco pěstovat. A také se o to snaží, někteří úspěšně, někteří méně. Ti méně úspěšní měli mnoho dotazů a zajímavých zkušeností. Byl jsem často dotazován: „Kdy něco napíšete také pro nás – balkonáře?“ No a tak vznikl nápad dát dohromady knihu, která bude pro ty, kteří chtějí něco pěstovat, ale nemají vhodný pozemek, mají jen terasu, dvorek, balkon nebo okna. Čtenáři v knize najdou vše, co s takovým pěstováním souvisí, od nakličování, microgreens přes vyvýšené záhony, hydroponii až po nádobové a truhlíkové pěstování zeleniny, okrasných rostlin či ovocných dřevin na balkoně nebo terase. Najdou v ní samozřejmě i popisy a rady na úspěšné pěstování jednotlivých druhů a popis vhodných odrůd do malých prostor. A také něco o hnojení, substrátech, ochraně rostlin atd. Mohou se tedy těšit na takový ucelený pohled pěstitelských možností pro „bezzemky“. Kniha je ale věnována i těm, co se chtějí něco dozvědět o balkonových rostlinách, které mají v truhlíkách za okny a třeba jim moc neprosperují, nebo najít další pěstitelskou inspiraci.
V knize se věnujete také zdravotním problémům rostlin. Dělají i zkušenější zahrádkáři chyby při jejich prevenci a ochraně?
Ano, kniha se věnuje alespoň těm nejčastějším chorobám a škůdcům a také možnosti preventivní ochrany a předcházení problémům. Nejčastější chyby jsou výběr nevhodných odrůd, hustý spon a hlavně často zapomínáme rostliny prohlížet a včas rozpoznat chorobu nebo škůdce. Vím, že například řada lidí škůdce přehlídne, a to se může stát i zkušenému zahradníkovi. Proto je důležité tomu předcházet, což můžeme například výběrem správných rezistentních odrůd, správnými pěstitelskými podmínkami a také lze preventivně ošetřovat botanickými pesticidy či alespoň podomácku vyrobenými extrakty.
V publikaci zmiňujete i hydroponii. Co to vlastně je?
Hydroponie je pěstování rostlin bez půdy, pouze v živném roztoku. Má řadu výhod, především že nemusíme zalévat, pouze kontrolujeme hladinu hydroponického roztoku v nádrži a obsah živin. Na druhou stranu jsou nevýhodou vyšší pořizovací náklady na speciální květináče a také musíme mít základní znalosti a zkušenosti. Základní znalosti se mohou čtenáři opět dozvědět v knize, ale zkušenosti už musí získat sami.
Fenoménem posledních let se stalo pěstování microgreens. Je možné je pěstovat po celý rok? A jaké jsou jejich účinky na naše zdraví?
Tak to by bylo na dlouhé povídání. Zjednodušeně jsou microgreens oproti klíčkům na úrovni mladé zeleniny. Konzumují se za 1–3 týdny od výsevu. Takovou zahrádku může mít každý doma za oknem. Mezi nejoblíbenější pěstované druhy patří hrášek, ředkev, hořčice či brokolice. Mladé rostliny obsahují řadu minerálních látek, jako je například draslík, železo, zinek či třeba hořčík, a také jsou plné vitaminů A, B, C a K. Microgreens mají i vysoký poměr bílkovin, zejména některé luštěniny, a můžeme z nich připravit nepřeberné množství jídel rozmanité chuti. Takže je velmi doporučuji, a co je fajn, že do této činnosti můžeme zapojit i malé děti, které rády pozorují, jak rostliny rostou, a testují jejich chutě. Je to taková zdravá rodinná hra.
V létě může nastat problém v době, kdy jsme na dovolené a naše pěstitelské poklady nemá kdo zalévat. I tomuto tém je v knize věnovaná kapitola… Je nutné sehnat někoho, kdo se nám bude o zahradu starat, nebo nějaký čas vydrží, pokud předem provedeme určitá opatření?
Tak samozřejmě dobrý soused je k nezaplacení, pokud nezalévá rostliny moc nebo pokud nezapomene. Ale můžeme si udělat řadu, jak já říkám, „udělátek“, která nám pomohou, aby naše rostliny vydržely. A nemusí to být drahé. Stačí trochu šikovné ruce a třeba PET lahev. I takové návody na výrobu najdou čtenáři v nové knize.
Je nějaký projekt, který zatím nosíte v hlavě a rád byste ho v budoucnu realizoval?
Projektů a nápadů mám hodně. Doufám, že je dokážu brzy uskutečnit. Rád bych se třeba podílel na ozelenění balkonů našich měst. K tomu snad pomůže i tato kniha a také Polopatě, kde doufám budu mít možnost ještě natáčet a předávat tak informace dál. Rodí se i projekt nových studijních programů na středních školách a univerzitách, které se zabývají rostlinolékařstvím pomocí botanických pesticidů. Rád bych pokračoval ve výzkumu adaptogenních rostlin, protože se v praxi ukázalo, že jsou pro naše zdraví velmi přínosné. Prostě, mám toho v hlavě hodně, ale času málo.
Text: Kateřina Žídková
Foto: Jakub Vodvářka
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.