V roce 1967, dva roky před vydáním legendárního Kmotra, publikoval Mario Puzo pod pseudonymem Mario Cleri prózu nevelkého rozsahu, v níž se podruhé – po debutové Temné aréně – vrátil do poválečného Německa. Její hrdina, Michael Rogan – bývalý kapitán americké rozvědky s geniální pamětí a schopností luštit šifry, chycený gestapem ve Francii a poté několik měsíců mučený v Mnichově společně se svou manželkou Christine, která výslechy nepřežije – se deset let po válce octne na stopě sedmičky mnichovských vyšetřovatelů (jeden z nich je obávaným mafiánským bossem) a přichystá jim osud, který určili původně oni jemu: smrt. Nekompromisnost a strohost Roganova jednání jako by se přitom odrážela i ve způsobu vyprávění příběhu – úsečný a přímočarý styl podání prozrazuje leccos z autorova spisovatelského talentu, jenž se pak naplno rozvinul v jeho proslulých románech z prostředí mafiánských klanů.