Uhlí jako symbol rozkvětu i zkázy
Karin Lednická představuje románovou kroniku Šikmý kostel, která na propojených osudech několika ústředních postav vykresluje dění, a především duši hornického regionu. V prvním dílu plánované trilogie zachycujícím období let 1894-1921 znovu ožije dávno zmizelý svět – pestrý a pulsující, se všemi radostmi i těžkostmi prostého života. Karwiná se v něm rozrůstá do kolonií malých domků, přitahuje jako magnet zástupy lidí, kteří sem putují z daleka s nadějí na dobrý výdělek, a v kostelech i hospodách je slyšet směs několika jazyků. Místní chlapci mají budoucnost jasnou, ještě než stihnou dospět, už fárají do šachty, stejně jako manžel a syn kurážné Barbory. Ta dobře ví, že jejím úkolem je postarat se co nejpečlivěji o domácnost, zahrádku, několik dětí i jídlo. Teprve potom je čas na city a povídání. Každý den tu plyne v čilém tempu, protože člověk nikdy neví, co se může přihodit zítra.
O století později se kola těžních věží jedno po druhém zastavují. Uplynulé roky daly za pravdu staré Žofii, jež ustaraně pokyvovala hlavou, že se lidem to drancování přírody musí jednou vymstít. Co země vydá, zase si vezme. Dnes zůstává jedinou připomínkou tehdejší doby kostel sv. Petra z Alkantary, nakloněný vlivem těžby uhlí. Po čtyřicet metrů vysokém kopci, na kterém stál, už ale není ani památky. Stejně jako po malebné venkovské krajině ukrývající pod zemí černé bohatství.
Obyčejní lidé v soukolí dějin
Autorka si pro svůj první román vybrala dramatickou dobu přelomu dvou století – období, v němž nadšení a modernizace bojuje proti zaběhnutým tradicím. Hlavní postavy poznáváme kolem roku 1894, kdy Karwinou otřáslo důlní neštěstí čítající stovky mrtvých. Sledujeme postupné probouzení a rozvoj nového města s vyhlášenými lázněmi, pivovarem i honosným kostelem. Za většinou těchto staveb a dolů stál zdejší muž činu, hrabě Larisch-Mönnich. Na jeho výraznou osobnost existují rozporuplné názory – pro některé je chlebodárce, pro jiné zase vykořisťovatel.
To, co se na Karvinsku právě odehrává, sledujeme z perspektivy obyčejných lidí, kteří mají jeden velký cíl – uživit rodinu. A to je mnohdy téměř nadlidský úkol, strach a bída totiž číhají velmi blízko. Tím spíše, když vypukne první světová válka a mnoho mužů je odvedeno na frontu. Osamocené ženy se potýkají s každodenní nejistotou, kdy musejí shánět nedostupné potraviny a vyjít s penězi.
Sláva Československu?
Kromě děje vyvolává ve čtenáři silné emoce také propracovaná psychologie postav. Vnitřní pohnutky hrdinů se totiž často liší od toho, jak se zachovají ve snaze nedat na sobě znát slabost. Potěší vás i detaily a drobné smyslové vjemy jako třeba vůně nedělního oběda, navozující pocit domácí pohody. Důležitým tématem je silná víra v Boha a pověrčivost, kvůli níž si lidé sami před sebe staví nepřekonatelné překážky. Na druhou stranu je to právě bohabojnost, co pomáhá lidem překlenout těžké časy pospolitostí.
Zatímco pro většinu Československa nastupuje s koncem války nová optimistická éra, nad Těšínskem se i nadále stahují mraky. Divoká pohraniční oblast, ve které odedávna žilo pospolu několik národností, aniž by mezi sebou měly nějaký konflikt, najednou vře jako hrnec s polévkou na plotně. Jde totiž o strategickou oblast, o kterou nechce ani jedna strana přijít. Všeobecný zmatek vede k zoufalým činům, jež už nejdou vzít zpátky. Jaká budoucnost čeká tento kraj? Nezbývá než se těšit na pokračování, které vám prozradí druhý díl románové kroniky.