Po vydání Hněvu a hrdosti (prvního dílu trilogie, reflektujícího události 11. září 2001) autorka ještě naléhavěji apeluje na občany západního světa, jenž podle ní prochází krizí, která mu může být osudnou.
Situaci vnímá ještě kritičtěji – tentokrát nestačí nalézt jen ztracené zaujetí, je nutno zapojit čistý Rozum. Upozorňuje, že terorismus nelze vnímat jako jedinou, i když nejviditelnější strategii islámských zemí, jak si podmanit západní civilizaci. Na základě vzpomínek, novinářské zkušenosti a historických i současných faktů vysvětluje, že se islámský svět snaží přetransformovat západní společnost, a to včetně jejích zákonů. Napadená civilizace se však podle jejích slov stále viditelněji podvoluje, místo aby vzkřísila ideály, na nichž byla vystavěna, bránila vlastní identitu.