Kníže Felix Lichnovský (1814-1848), příslušník aristokratické rodiny Lichnovských z Voštic z moravsko-slezského pomezí, dědic velkého panství, voják, nadaný žurnalista a literát, duelant, lev salonů a známý politik, prožil krátký a bouřlivý život. Jedněmi hýčkán, druhými nenáviděn se stal ve své době ztělesněním militantního konzervatismu. Přihlásil se k němu, už když vstoupil roku 1837 jako dobrovolník do vojska dona Carlose, pretendenta španělského trůnu, i svou pozdější veřejnou činností a četnými aférami. Velký zlom v jeho životě přineslo seznámení s bohatou kněžnou Dorotou Zaháňskou. Ze vzájemné náklonnosti a názorové spřízněnosti vznikla vášnivá láska, která oběma zůstala až do konce Felixova života. Revoluční rok 1848 přivedl knížete na scénu frankfurtského parlamentu, kde zasedl mezi reprezentanty krajní pravice a svými brilantními vystoupeními na řečnické tribuně dráždil politické odpůrce. Skončil ve Frankfurtu v čase barikád zlynčován zfanatizovaným davem.