ejčastěji používanou technikou při práci sociálního pracovníka s klientem bývá rozhovor. Kromě něj však můžeme používat i další, speciální techniky, které rozhovor nejen podpoří vhodným směrem, ale zároveň mohou mít velký význam diagnostický i terapeutický.
V první části je defi nována a vymezena sociální terapie a sociální diagnostika, ve druhé, praktické a stěžejní části, je prezentováno kolem 50 konkrétních speciálních technik, včetně popsání přínosu, základních podmínek a zásad jejich používání. Publikace je doplněna kazuistikami z autorčiny praxe i skutečnými kresbami a pracemi jejích klientů. Závěr obsahuje několik příloh – formuláře a pomůcky pro užití popsaných technik, soubor vhodných otázek, kritéria pro dobré fungování střídavé a společné výchovy či vzor uzavřené mimosoudní dohody.
