Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Susanne Skogstad: ,,Smutek je důležitá a nevyhnutelná součást existence.“

archiv revue
Dokážou se mladí lidé vžít do pocitů starší generace? Susanne Skogstad se toho nezalekla. Spisovatelka, která vyrostla v oblasti západonorských fjordů, je považována za jednu z nejtalentovanějších mladých autorek ve Skandinávii. Její literární debut Tišina, inspirovaný mimo jiné i v Česku oblíbenými baladickými romány Jona Fosseho, se v severských zemích dočkal nadšeného přijetí. Během tohoto roku by jí měl vyjít druhý román.
Jak jste se dostala k psaní?
Pamatuji si, že jsem toužila psát ještě dříve, než jsem to uměla. Když jsem byla dítě, rodiče mi vždycky četli a od té doby mě fascinuje vyprávění a hlavně psané slovo. 

Tišina je Vaší první knihou. Kde jste přišla na námět tohoto románu?
Ze začátku jsem nevěděla, že by mohl být právě o starší vdově, která truchlí pro svého zesnulého manžela, a jejím boji se všeobecnými představami společnosti o smutku. Co jsem věděla, bylo to, že chci prozkoumat smutek, a to především v moderním kontextu, kde se naše staré způsoby přijetí smrti (prostřednictvím náboženství a mytologie) vytrácejí.

Můžete čtenářům stručně přiblížit dějovou linku?
Tišina je román zachycující vnitřní život postarší vdovy, která lpí na dodržování hlubokého smutku po smrti svého manžela. Je to také příběh o tom, jak se její tři dospělé děti vypořádávají s trvalým přáním své matky zvolit smutek před životem a jak se jí snaží pomoci.

Jaký vztah mají k hlavní hrdince její děti posmrti otce?
Děti mají své vlastní způsoby jak pomoci své matce vyrovnat se se ztrátou a steskem po otci. Smutek jejich matky na sebe také strhl pozornost a zabral tolik místa a času, že děti vlastně nikdy neměly příležitost truchlit. Nejstarší Jon je ze všech tří nejpragmatičtější. Ve svém věcném a povzbuzujícím způsobu zvládání matčina smutku je to možná právě on, kdo jí nakonec pomáhá nejvíce.

Kniha je nabitá různými emocemi, přesto ústředním pocitem je smutek. Jak se se smutkem v životě umíte vypořádat vy sama?
Nejspíš nemám svůj vlastní způsob zvládání smutku. Myslím, že je to důležitá a nevyhnutelná součást existence. Vážně mi nevadí.

Jak moc jsou pro vás v životě důležité zážitky a vzpomínky? Vracíte se ráda do minulosti?
Ne, ve skutečnosti jsem začala psát o mnohem mladší ženě. Pak se na stránce náhle objevila starší vdova a bylo jasné, že tohle je její příběh. Od té doby to bylo jen o snaze držet krok s tím, jak chtěla, abych její příběh vyprávěla. Měla o sobě velmi umíněnou představu! Myslím, že jsem román dokončila za měsíc a něco málo.

Co byste doporučila mladým začínajícím autorkám? Máte nějakou spisovatelskou radu?
Moje jediná rada by byla hodně číst. Nejen fikci, ale také o historii a filozofii. Rozšířit si své obzory, vidět širší souvislosti a lépe porozumět kontextu, ve kterém člověk žije a píše. 

Tento rok má vyjít váš další román. O čem bude?
Moje další kniha bude o něčem úplně jiném, ale zároveň stejném. Příběh je zasazen do fiktivní malé vesnice kdesi v severozápadní části Norska, kde převládá nehostinné prostředí hor a kde jsou těžké životní podmínky. Zajímá mě tedy otázka směrem k místním lidem: Proč zůstávají?

Text: Kateřina Žídková a Iva Viejová
Foto: Sturlason
Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Čeština

Tišina

5.0 1
110 90
IHNED odesíláme
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –
Sbírka Millennials obsahuje její populární texty (stejnojmenná báseň má na Instagramu 1,4 milionu zhlédnutí) a hluboký pohled do lidské duše, ve kterém se najde každý z nás. Čeká i s podpisem autorky Kateřiny Pokorné na 3 výherce!
Prémiový obsah
číst více
Gabriela Končitíková se studiu odkazu Baťa věnuje sedmnáct let, je autorkou několika knih na toto téma, věnuje se přednáškové a lektorské činnosti, působí jako ředitelka Nadace Tomáše Bati.