Svetozar Nevole (1910–1965) promoval roku 1935 na Lékařské fakultě UK. Již za studií se začal zajímat o psychologii a psychopatologii vnímání, o vztah mezi subjektivně vnímanými a prožívanými smyslovými vjemy a tzv. „normálními“, nezměněnými, tedy většinově přijímanými jako objektivní a reálné. Tuto v Čechách ojedinělou praxi ovlivnila nejprve válka, později totalitní režim – Nevolově činnosti byly kladeny překážky, byl vězněn a v roce 1965 spáchal sebevraždu. Cílem publikace je představit pozoruhodné, téměř neznámé dílo tohoto českého psychiatra, ukázat jeho četné interdisciplinární přesahy a naznačit teoretickou reflexi odlišných „obrazů“ i jejich možné využití pro současné výzkumy vizuality a médií.