Nastiňte čtenářům alespoň ve stručnosti, o čem krimi série Glatz je. Na co se mohou těšit?
Čtenáře s sebou beru na výlet do Dolního Slezska, do Výmarské republiky. Vracíme se k tajemstvím města Glatz a setkáváme se se dvěma hrdiny. Jedním z nich je kapitán Wilhelm Klein, který přijíždí z Berlína, aby vyšetřil vraždy, které v nedávné době Kladskem otřásly. Druhým je místní strážník Koschella, který má s lecčím problémy, ale s vojenským vyšetřovatelem rád spolupracuje.
Krimi série Glatz se odehrává ve 20. letech 20. století ve stejnojmenném slezském městě (česky Kladsko). Proč jste děj zasadil právě do této doby?
Je v tom touha po emocích, je to do jisté míry přitažlivý obal pro poznávání dějin, kořenů, ale kromě těch emocí a zápletky je tam i intelektuální potřeba poznávat něco, co jsme dosud neznali. Dolní Slezsko je pro Poláky dost specifický region, který k Polsku patří od roku 1945, někdy se mu říká „znovu získaná území“ (s tím já úplně nesouhlasím, pozn. TD) a víme jen velmi málo, co se tam před tím dělo. I pro obyvatele Kladska to bylo něco nového, většina z nich se sem přistěhovala po roce 1945 a o historii města, ani o jeho podobě, mnoho nevěděli…
Hlavním hrdinou detektivního příběhu je vlastně samotné městečko. Povězte nám o něm něco. Jaké je? Čím vším si Kladsko během války a po ní muselo projít?
Popisuji Výmarskou republiku, která procházela řadou krizí, byl tam strach z další světové války, byl tam strach, co bude s kladským hrabstvím i samotným Polskem. Když to srovnáme s dnešní situací, najdeme mnoho shodného... Kladsko mělo to štěstí, že během války, ani po druhé světové válce nebylo zničeno. Tedy to, o čem budou čtenáři v knihách číst, to uvidí i v dnešních ulicích. Samozřejmě vývěsní štíty už zde nenajdete v němčině, ale všechny ty domy zde stále stojí.
Kniha obsahuje věnování, ve kterém mimo jiné uvádíte: „rodině Duszyńských z Kladska“. Znamená to, že jste během tvorby vycházel z reálných dobových vyprávění vašich příbuzných?
Čerpal jsem z dobových materiálů. Nebylo to tak těžké, při přípravách mi pomohlo, že jsem nejen novinář, ale i historik. V archivech jsem narazil na mnoho zajímavých informací, třeba že v Kladsku byla psí policie nebo tam fungovali bankovní detektivové… Našel jsem celý soubor policejních dokumentů, ve kterém byly otisky prstů, reálné případy, které se tehdy řešily, postupy, jak hledali důkazy, takže dostatek zdrojového materiálu… Měl jsem tak konkrétní představu o tehdejším životě v Kladsku a mohl jsem na čtenáře přenést dobovou atmosféru. Psát retro je o mnoho těžší než psát kriminálkriminálku ze současnosti, musíte se mnohem více připravit. Čtenáři si musejí být jistí, že autor splnil svůj domácí úkol, tedy, že když píše o roku 1920, tak o něm ví vše, že ví, o čem píše.
Jedny ze stěžejních postav příběhů jsou vyšetřovatel Wilhelm Klein a Franz Koschella. Popište nám jejich charaktery.
Nechtěl jsem stvořit jen jednu, ale dvě rovnocenné postavy. Na jedné straně je to tajemný kapitán Wilhelm Klein, který do Kladska přijíždí jako vojenský vyšetřovatel z Berlína a na druhé straně je to místní policista, strážník Franz Koschella. U postavy Wilhelma Kleina pro mě bylo klíčové to tajemství, které ho obestírá, to, že si nese trauma z Velké války a také, že je velmi přitažlivý pro ženy. Ty se na něj koukají jinak než na obyčejného Franze Koschellu, spjatého s Kladskem. Šlo mi o střet dvou světů.
Zaujala mě recenze jednoho českého čtenáře, ve které uvádí, že se jedná o „drsné čtení – drsné poměry po válce v oblasti Kladska, drsná politika a drsní vyšetřovatelé drsných vražd“. Budou další díly série Glatz stejně „drsné“?
Jak temná tajemství mělo Kladsko dvacátých let, tak temný bude i druhý díl série - Glatz: Země Pána Boha. Čtenáře případem opět provedou Koschella s Kleinem.
Série začala vycházet v Polsku v roce 2019 a od té doby získala mnoho ocenění. Kterého si považujete ze všech nejvíc?
V Polsku vychází ročně kolem 400 původních detektivek, tedy víc než jedna na den. Soustředím se na své vlastní psaní, abych uspěl na polském knižním trhu, aby si vůbec čtenáři povšimli mé tvorby. To je pro mě největším oceněním.
Patříte mezi multižánrové spisovatele. Vaše tvorba zahrnuje knihy pro mládež, fantasy povídky, krimi romány i zpracování legend vztahujících se k regionu, ve kterém žijete. Který žánr je vám jako spisovateli nejblíže?
Nejdříve jsem četl fantastiku, a proto to byl žánr, který jsem zvolil pro své první knihy. Vycházel jsem z toho, co jsem měl sám rád. Glatz je mé první setkání s retro krimi. Musím říct, že to byl neuvěřitelný úspěch, a jsem za tento úspěch velmi vděčný. Příprava psaní retro krimi mi zabírá mnoho času, trávím ho bádáním v archivech. Kdybych měl nyní psát jiný žánr, také bych k tomu takto přistupoval, příprava by zabrala několik měsíců, a to by mi už moje žena zřejmě nedovolila…
Poodhalte nám děj druhého dílu Glatz: Země Pána Boha.
Rok 1921. Nedaleko městečka Zieleniec se najde mrtvé tělo. Jde o Sabine Hunfeldovou, dceru známého dovozce doutníků, pohřešovavázaná nou od roku 1916. Případ přebírá kladská policie zastoupená Franzem Koschellou, šéfem nově založeného kriminálního oddělení. Koschella pracně odhaluje okolnosti dívčina zmizení. Pět let někdo s úspěchem zahlazoval stopy. Zanedlouho dojde ve vyšetřování k neočekávanému obratu a Franz se proslaví jako Mstitel z Kladska. Zaslouží si takovou přezdívku? Do města přichází kapitán Wilhelm Klein. Vojenský detektiv nemá mnoho času, aby Koschellovi pomohl… nebo mu zabránil v jeho šílených plánech. Kdo stál za únosem Sabine? Jak hluboko sahá síť vzájemných vazeb ve strukturách kladského hrabství? Kolik tajemství ještě skrývá Země Pána Boha?
Text: Markéta Bolfová
Foto: Nakladatelství Slovart, Vladimír Šigut
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
