za sebe.Tři sestry, to je román podle skutečné události. To, co si přečtete v románu, se stalo, tak to tehdy bylo a tak se s lidmi běžně nakládalo. Možná budete šokovaní, ale tehdy to nebylo nic výjimečného. Jednomu otci se narodily tři sestry.. Když byly Cibi, Magda a Livia malé, slíbili tátovi, že tu vždycky budou jedna pro druhou, ať se děje cokoliv. Nikdo z nich nečekal až tak dramatické události. Nikdo nečekal válku a ani tábory, kam deportovali přebytečné lidi, aby se jich zbavili. A tak, když Livia dostala rozkaz k deportaci, Cibi se k ní přidala dobrovolně a odjela s ní na strastiplnou cestu, na jejímž konci je měla čekat jen smrt. Když se po čase setkaly v Osvětimi i s třetí sestrou, slíbily si, že se bez ohledu na všechno pokusí celé to peklo spolu přežít.
„V červnu už sestry proplouvaly svými dny mlčky. Neustálé vyčerpání z manuální dřiny a nedostatku jídla si na nich vybíralo svou daň. Příchod léta Cibi zaznamenala s unaveným uvědoměním, že na tomhle místě, tomhle příšerném místě, mohou zůstat celé roky – nebo dokud nezemřou, tak jako tolik jiných. Každý večer se divila, jak mohly přežít další den…“
Tři sestry jsou z těch románů, které člověku nedají spát, dokud je nedočte. I když vyprávější příběh z dávných dob, který má svůj začátek i konec, je stále živý a pořád má i v dnešní době, co říct. Stejně jako jsme četli jedním dechem Tatéra z Osvětimi i Cilčinu cestu, stejně tak se nedá odtrhnout od příběhu sester, které jen díky vzájemné podpoře dokázaly přežít peklo na zemi.
-ice-
