Pokud byste někoho zabili, pamatovali byste si to. Nebo snad ne? Vydejte se Umlčí cestou Petera Maye a přečtěte si napínavý příběh, který vás tentokrát odvede velmi daleko. Přippravte se na dlouhé putování. Umrlčí cesta je kniha, která vás chytne hned od první stránky.
Na tom nejvzdálenějším cípu severozápadní Evropy i skotských Hebrid vyplavilo moře muže v bezvědomí. Nešťastník leží na opuštěné studené písčité pláži, a tak tak se dokáže pozvednout na lokty, vyzvracet slanou vodu do písku, otevřít oči a s ulehčením si uvědomit, že je naživu.
Je živý, ale neví, kdo je a neví ani kde je a proč. Začíná panikařit a třást se zimou i šokem. Cítí bolestivý osten strachu a cítí se úplně sám na celém světě. Ale není sám.
Na druhé straně údolí ho někdo sleduje dalekohledem. Pozoruje ho z vpovzdálí jako lovec svou kořist.
Na tom nejvzdálenějším cípu severozápadní Evropy i skotských Hebrid vyplavilo moře muže v bezvědomí. Nešťastník leží na opuštěné studené písčité pláži, a tak tak se dokáže pozvednout na lokty, vyzvracet slanou vodu do písku, otevřít oči a s ulehčením si uvědomit, že je naživu.
Je živý, ale neví, kdo je a neví ani kde je a proč. Začíná panikařit a třást se zimou i šokem. Cítí bolestivý osten strachu a cítí se úplně sám na celém světě. Ale není sám.
Na druhé straně údolí ho někdo sleduje dalekohledem. Pozoruje ho z vpovzdálí jako lovec svou kořist.
„Proboha, pane Mcleane, co se vám to stalo?“ Neznámá starší žena, která se k němu chová jako, že ho zná. Mluví dál a on se z jejího hovoru snaží pochopit, oč jde. Zřejmě je to jeho sousedka, tváří se starostlivě, pomáhá mu a nabízí, že ho doprovodí domů. Domů. Ona říká, že je to jeho „doma“. On si nic nepamatuje. Neví, co je to za místo, neví, kam vlastně přichází. Nic kolem mu nepřipadá známé. Ale když tedy sousedka tvrdí, že je to jeho dům a přiběhl ho přivítat pes, který se s ním chce mazlit, je třeba přijmout fakt, že to tak je. Od sousedky se dozvěděl i jak se jmenuje. Bude muset zjistit, co se mu stalo. Ale teď je unavený.
Nekonečně unavený.
Pátrat začne za den nebo za dva, až si odpočine, až se mu vrátí síla. Pak se vydá po stopě svých vzpomínek i své totožnosti. Nelze popsat, jaké to je podívat se do zrcadla a nepoznat se. Je to jako že patříte někam jinam, a ne do toho těla s tváří, která vám je úplně cizí.
Bohužel nemá dost klidu na přemýšlení. Přijde jeden večer a Mclean málem přijde o život po bizarním útoku podivného útočníka, který se mu vloupá do domu. Jedno je jasné, není čas na odpočinek a není čas na pomalé rozpomínání. Je tu někdo, kdo usiluje o jeho život a pronásleduje ho. Přichází okamžik, kdy pomyšlení na vlastní smrtelnost začne být něco víc než to, co člověk zamkne v sobě a odloží na někdy příště. Není žádné příště. Je nutné dát se dohromady, najít vlastní identitu a začít se rvát o svůj život. Protože jestli to rychle neudělá, příště se možná už neprobudí…
Nekonečně unavený.
Pátrat začne za den nebo za dva, až si odpočine, až se mu vrátí síla. Pak se vydá po stopě svých vzpomínek i své totožnosti. Nelze popsat, jaké to je podívat se do zrcadla a nepoznat se. Je to jako že patříte někam jinam, a ne do toho těla s tváří, která vám je úplně cizí.
Bohužel nemá dost klidu na přemýšlení. Přijde jeden večer a Mclean málem přijde o život po bizarním útoku podivného útočníka, který se mu vloupá do domu. Jedno je jasné, není čas na odpočinek a není čas na pomalé rozpomínání. Je tu někdo, kdo usiluje o jeho život a pronásleduje ho. Přichází okamžik, kdy pomyšlení na vlastní smrtelnost začne být něco víc než to, co člověk zamkne v sobě a odloží na někdy příště. Není žádné příště. Je nutné dát se dohromady, najít vlastní identitu a začít se rvát o svůj život. Protože jestli to rychle neudělá, příště se možná už neprobudí…
-ice-