Vampýr, upír či vlkodlak je bájná bytost, jež se živí krví, povětšině lidskou. Zmínky o něm se objevují v literárních textech již od starověku, jejich frekvence stoupá v období středověku a je spojována převážně se slovanskou mytologií a folklorem, nicméně fenomén vampyrismu se vyskytuje i v jiných a nejen evropských kulturách. Od 17. století se jím začínají zabývat úřední činitelé a badatelé a mezi nimi má výjimečné postavení olomoucký právník Karl Ferdinand Schertz, jenž v roce 1704 uveřejnil spisek nazvaný Magia posthuma. Po něm a zejména pak od 19. století se vampyrismus stal tématem řady vědeckých výzkumů a studií, k nimž se řadí i publikace Vampyrismus v kulturních dějinách Evropy od kulturního antropologa G. Maiella. Ta již při svém prvním vydání v roce 2005 vyvolala značný zájem veřejnosti, byla rozebrána a nyní vychází v novém doplněném vydání, nadto obohacena o český překlad Schertzovy Magie, dlouho považované za ztracenou. G. Maiello popisuje vampyrismus v historickém kontextu, opírá se nejen o doklady lidové slovesnosti a literární citace, ale i o četná autentická svědectví a ověřené zprávy včetně archeologických nálezů, analyzuje je a interkulturálně porovnává. V rámci svého výkladu se věnuje i příbuzným fenoménům čarodějnictví a šamanismu a kriticky se vyrovnává s poznatky a argumenty minulých i soudobých badatelů.