Knihu jsem začala číst v době, kdy jsem na Netflixu sledovala dokumentární film o bratrech Menendézových, který vypráví o dvou bratřích, kteří zabili své rodiče, a to údajně především kvůli otci, který hochy v dětství zneužíval a týral fyzicky i psychicky. Co je na tom pravdy a co si o tom myslím, není nyní podstatné, důležité je, že paralelně s tímto dokumentem jsem četla tuto romantickou knihu. A v ní dominuje postava narcistického otce Raye. Muže, který představuje odpor k emocím, nenávist, chladnokrevnost, pohrdání všemi, kteří nemají finance si z rozmaru koupit ze dne na den nemovitost v hodnotě milionů dolarů. Během těchto tří dnů, kdy jsem film sledovala a knihu četla, jsem si snad dvacetkrát řekla, jak jsem ohromně vděčná za rodinu, kterou mám.
