Velký knižní čtvrtek (jaro 2025)

Mít rád kočičky, pejsky, papoušky nebo pandy umí každý. Jsou to zvířátka roztomilá, hravá, plyšová, barevná, přítulná. Ale my pro vás máme knížku plnou jiných tvorů. Fascinujících, legračních, chytrých a neskutečně šikovných. Čekají na vás žížala, klíště, ropucha, veš, myš, komár, pavouk, moucha, netopýr, vosa, zmije, červ...
„Brrr! Blééé! Fuj! To je hnusný...!“ No jo, slyšíme vás dobře. Možná jste si o nich dosud mysleli, že jsou to zvířátka slizká, zlá, zákeřná, otravná, strašidelná, ošklivá až odporná. Že jsou k ničemu nebo prostě jen strašně divná... Jenže tahle kniha vám prozradí jedno velké tajemství.
Tahle zvířátka jsou ve skutečnosti superhrdinové a superhrdinky. Jejich supervlastnosti by jim mohl leckterý superman či leckterá superwoman závidět. A taky závidí. Klíštěcí lékárničku se snaží okopírovat vědci a sonar netopýrů zase inženýři na celém světě. Od much by se mohli učit nejen letečtí akrobati, ale taky Sherlock Holmes. Ale už dost zbytečných řečí a pojďte se do knihy o těchto „hnusáčcích“ začíst.

Milostný příběh v tradici autorova slavného románu Jeden den vypráví o jedné pouti ze západního pobřeží Anglie na to východní.
Dva rozvedení lidé ve středním věku, co se neznají, se připojí ke skupině přátel, kteří chtějí podniknout pěší túru do romantické Jezerní oblasti. Michael je učitel, „outdoorovský“ typ a samotář, který se nedokáže vzpamatovat z toho, že ho opustila žena. Marnie je redaktorka na volné noze, po rozvodu trávící většinu času čtením a upravováním rukopisů, které glosuje se svým typickým sardonickým humorem. Oba si už pomalu zvykli na to, že zůstanou sami. Když se však sejdou na tomto výletě, zjišťují, že být ve společnosti toho druhého je překvapivě příjemné, ať už pálí slunce nebo zuří vichřice.

Světem zmítaným ruskou agresí proti Ukrajině a světovému pořádku otřásla 7. října 2023 neslýchaně brutální agrese palestinských islamistů proti Izraeli. Vypukla nová válka, jejíž děsivá váha dopadla převážně na Gazu a jejích dva a čtvrt milionu obyvatel. Vůbec nejničivější z arabsko-izraelských konfliktů zdevastoval nevelké území jižní Levanty. Po stopách jeho historie se vydává známý blízkovýchodní reportér a autor reportážních bestsellerů Jakub Szántó.

V přímořské oblasti rozlohou menší než Praha odhaluje kořeny pestré kulturní směsi, která tu mezi mlýnskými kameny prastarých civilizací, novějších říší i nejnovějších dějin za poslední milénia vznikla. Díky bohatým osobním zkušenostem v časech míru i válek, a především prostřednictvím desítek osobních vazeb představuje portrét společnosti, která proslula unikátní barvitostí, odolností a soudržností. V časech vypjaté společenské diskuze nabízí kniha nezaujatý a poučený reportážní pohled.

Nový román Pavly Horákové je pronikavou sondou do marasmu osmdesátých let v komunistickém Československu a zároveň působivým portrétem dospívajících hrdinů, jejich rodiny a okolí.
David a Marta spolu chodí do třídy na jednom pražském sídlišti a ze všeho nejvíc touží po západním spotřebním zboží. V Praze je tolik možností a železná opona odsud vypadá mnohem propustněji, než jak se jeví lidem v pohraničí. Husákovy děti se ve světě přežilé ideologie pohybují jako ryby ve vodě a drobné kolaboraci se systémem se učí od rodičů i učitelů. Nikdo netuší, že z normalizačního bezčasí už odtikávají poslední měsíce. Anebo tuší? Je emigrace Martiných rodičů na poslední chvíli obyčejnou smůlou, anebo včasným útěkem před spravedlivým zúčtováním? Marta s Davidem se potkají znovu po deseti letech, na sklonku budovatelských devadesátých let. Budou se však chtít sejít i jako padesátníci, kdy se charaktery načrtnuté v socialistickém dětství definitivně vybarvily? Román očima dospívajících pohlíží na konec osmdesátých let v Praze a poodhaluje, že na snobství, materialismus, konzumerismus, klientelismus, nepotismus atd. připisované kapitalismu bylo v české společnosti založeno dávno před listopadem 1989.

Německo 1945: země v troskách. Z měst se staly ruiny a více než polovina obyvatel žije na místech, kam nepatří nebo kde netouží být. Jak lze z takového chaosu znovu vybudovat fungující společnost? Ve vybombardovaném Berlíně se novinářka a členka odboje Ruth Andreas-Friedrich zahřívá u provizorního topidla a do deníku zaznamenává, jak město zachvátilo šílenství očekávání a pracovitosti. Spojené státy vysílají Hanse Habeho, židovského novináře a vojáka americké armády, do první linie psychologické války; jeho úkolem je založit novinové impérium a pokusit se změnit německé myšlení. Filozofka Hannah Arendt se vrací do země, ze které utekla, a s překvapením zjišťuje, že její obyvatelé jsou sice posedlí touhou po novém začátku, ale při zmínce o holokaustu mlčí.

Kniha Čas vlků zobrazuje fascinující panorama národa, který se ocitl na křižovatce monumentálních změn. Roky 1945 až 1955 byly hrubou a surovou dekádou, ale ukázaly se jako rozhodující období pro další budoucnost Německa. Harald Jähner nabízí strhující portrét zkorumpované, demoralizované a současně svobodné společnosti.

Před pětatřiceti lety padla Berlínská zeď, začalo se hroutit sovětsko-ruské impérium a Češi vykročili na cestu ke svobodě a demokracii. Jaká byla v tomto procesu úloha českého disentu a Charty 77? Byl disent překvapen mocí, která se mu nabízela? A nerezignoval na ni příliš brzy? Co jsou největší úspěchy a chyby někdejších disidentů, kteří byli u moci během transformace totalitního státu v liberální demokracii s tržním hospodářstvím? Byl Václav Havel roztržitý intelektuál, nebo politik a státník s organizačními schopnostmi a autoritou? Jak se česká společnost vyrovnává s komunistickou minulostí? Čím může být disidentská zkušenost inspirativní pro nynější odpůrce autoritářských a totalitních režimů? Je dědictvím českého disentu důraz na univerzální lidská a občanská práva? V jaké kondici se nachází česká demokracie a západní civilizace?

To jsou otázky, k nimž se vrací kniha s názvem Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou jako editor připravil historik, filosof a publicista Petr Hlaváček, a ve svých esejích se jimi z často nečekaných perspektiv zabývají intelektuálové a bývalí disidenti Daniel Kroupa, Petr Pithart, Zdeněk Jičínský (†), Eda Kriseová, Jaroslav Šedivý (†), Jan Ruml, Jaroslav Bašta (†), Petruška Šustrová (†), Dominik Duka, Michael Žantovský, Alexandr Vondra, Martin M. Šimečka, Petr Pospíchal, Václav Bartuška a Martin Palouš.

Úvodní slovo napsala zesnulá americká politička Madeleine K. Albrightová, autorem shrnujícího eseje je americký politolog Fredo Arias-King, který je zároveň iniciátorem vzniku této pozoruhodné publikace. Disidenti u moci představují provokativní text, který čtenáře podněcuje k přemýšlení nad palčivými problémy české občanské společnosti v evropském i globálním kontextu.

Příručka férového rozchodu je určená společně dětem a jejich rodičům (ale i dalším příbuzným), aby si dokázali poradit se svými pocity a uměli se lépe orientovat ve složité situaci. První část nabízí pět příběhů dětí ve věku 6 až 14 let v různých modelových situacích souvisejících s rozvodem či rozchodem v rodině. Druhá část je určena přímo rodičům a zabývá se právními a psychologickými aspekty rozvodu, péče o děti i majetkového vypořádání. Na tvorbě textu se kromě autorek podíleli odborníci z oblasti práva, psychologie nebo sociální práce.
Kniha nabízí komplexní a zároveň pozitivní návod i podporu pro všechny, kdo procházejí náročným životním obdobím.

Poznali byste sériového vraha, pokud byste se s ním setkali? A co kdyby vám každý den servíroval kávu?
Grace Murphy nevypadá jako ten typ ženy, která má doma pomalu umírajícího muže přivázaného k židli. Drží se stranou a prochází životem relativně bez povšimnutí: pracuje v kavárně v irském Corku a stará se o svou sestru, které poskytuje dobré jídlo a čistý domov, tedy věci, které obě v dětství nikdy neměly.
Detektiv Hughes o pohnuté minulosti Grace Murphy dobře ví, vždyť ostatně hluboce zasáhla do jeho vlastního života. Obě sestry stále čas od času kontroluje, poslední dobou je však příliš zaměstnán prací. Ve městě se totiž ztrácejí muži a zdá se, že spolu nemají nic společného – kromě fyzické podobnosti s někým z minulosti Grace Murphy…

Uprostřed letních veder je ve švédském Karlstadu nalezen zavražděný policista. Nedávno pracoval na rozsáhlé a široce zpochybňované policejní operaci. Brutální charakter vraždy zvyšuje strach, který se šíří policejním sborem, a mnozí si začínají klást otázku: kdo je další na řadě?
Zkušená vyšetřovatelka Hedvig Lilja, která pracuje v Oddělení pro národní operace ve Stockholmu, je požádána, aby odjela do Karlstadu podpořit vyšetřování. Mezitím se čtenář seznamuje s mladou Elin, která truchlí po nedávno zesnulé matce a snaží se najít odpovědi na otázku, co se vlastně stalo, když její otec před 25 lety beze stopy zmizel z vojenské služby v Kristinehamnu.
Kde se skrývá pravda je první knihou nové série od úspěšné švédské spisovatelky a bývalé detektivní inspektorky Anny Tell. Její protagonistkou je Hedvig Lilja, drsná policistka s hromadou životních i pracovních zkušeností a mimořádnou intuicí. Děj se odehrává v temných lesích a vesnicích divokého kraje Värmland.

Vůbec první úplné vydání pohádek a příběhů Hanse Christiana Andersena v českém jazyce... Skutečně? Vždyť na jeho knihy pohádek je možné narazit téměř na každém rohu. To ano, ale vždy jsou složené pouze z několika z nich a v mnoha případech navíc z upravených, převyprávěných verzí Andersenových příběhů či převzatých z jiných jazyků než z dánštiny. Díky překladatelům Heleně Březinové a Františku Fröhlichovi tak čtenář má poprvé možnost zažít Andersenův svět co možná nejvěrněji.

Atmosféru třísvazkové edice, čítající 170 textů, dotváří bezmála 100 původních rozměrných ilustrací Filipa Pošivače, jednoho ze dvou českých držitelů IBBY, prestižní mezinárodní ceny za dětskou ilustraci, a tvůrce oceňovaného animovaného filmu "Slávka, Tonda a kouzelné světlo". Kombinací akvarelové kresby s kousky potištěného papíru, látek či ptačího peří vzdávají hold Andersenově vášni pro vystřihované obrázky a tvorbu vlastních kolážových knih. Vedou s autorem dialog nejen tam, kde by to čtenář očekával – jako v případě Malé mořské víly nebo Sněhové královny –, ale také prostřednictvím pohádek a příběhů, které patří k méně populárním, neznámým, opomíjeným.

Kniha vychází u příležitosti 220. výročí narození Hanse Christiana Andersena.

Jak vysoko může vystoupat hvězda brilantního komika, tak hluboko může zase padnout. Geniální Vlasta Burian ožívá v příběhu, který ve smíchu skrývá slzy, v radosti děs a ukazuje, jak barevný byl svět, který známe jen z černobílých filmů. Román nahlíží na Burianovu filmovou a divadelní kariéru i soukromý život od poloviny třicátých let dvacátého století přes schizofrenní atmosféru německé okupace až po úplný rozpad celého jeho milovaného světa v poválečném období. Seznamte se, Vlasta Burian, muž, který nade vše miloval smích svého publika.

První oficiální autobiografie papeže Františka.
14 zastavení u dějinných milníků v kontextu Františkova života od začátku druhé světové války do současnosti.
Při listování tou vzácnou knihou, kterou je sám život, nás papež František vede po stezce tvořené emocemi, radostmi a bolestí. Je to okno do minulosti, jež nám umožní lépe poznat naši přítomnost.
Vůbec poprvé vypráví papež František příběh svého života, a to prostřednictvím událostí, které za posledních osmdesát let poznamenaly lidstvo. Svěřuje čtenářům i původ svých myšlenek, které mnozí považují za odvážné a pro jeho pontifikát charakteristické. Od jednoznačných postojů proti chudobě a ničení životního prostředí, až k přímému apelu na světové lídry, aby vytyčili jiný směr své politiky ohledně témat, jako je dialog mezi národy, závody ve zbrojení, boj proti nerovnostem.
Od vypuknutí druhé světové války v roce 1939, kdy budoucímu papežovi byly téměř tři roky, až do dnešních dní Jorge Mario Bergoglio provází čtenářky a čtenáře svými vzpomínkami na své dlouhé, mimořádné cestě desetiletími. Papežův hlas a jeho velmi osobní vzpomínky se prolínají s řečí vypravěče, který v každé kapitole rekonstruuje historický scénář, do nějž jsou vzpomínky vloženy. Řečeno slovy pontifika: „ŽIVOT jde za světlem, tak aby zvláště nejmladší generace mohla naslouchat hlasu staršího a zamyslet se nad tím, co prožil na této planetě, a neopakovat chyby minulosti. Zamysleme se například nad válkami, které sužovaly a dál sužují svět. Přemýšlejme o genocidách, perzekucích, nenávisti mezi bratry a sestrami různých náboženství! Kolik je v nich bolesti! Jakmile dosáhneme určitého věku, i pro nás samotné je důležité vrátit se ke vzpomínkám a zaznamenat je, abychom si uvědomili to špatné a toxické, co jsme prožili, včetně hříchů, jichž jsme se dopustili. Ale také abychom si připomněli vše, co dobrého nám Bůh seslal. Je to sebezpytující cvičení, které bychom měli dělat úplně všichni, dříve než bude příliš pozdě!“

„Neměli bychom zapomenout na to nejdůležitější poučení: Můžeme si znovu přečíst příběh našeho života, abychom jej uložili do paměti a mohli něco předat tomu, kdo nám naslouchá. Avšak abychom se všichni naučili žít, musíme se naučit milovat.“
František

Knihu na základě svých rozhovorů s papežem Františkem uspořádal vatikánský korespondent televize Mediaset Fabio Marchese Ragona.