Velký knižní čtvrtek přinese na pulty knihkupectví 15 podzimních novinek

Tuhle knihu lze číst jako otevřený deník o pár dnech, které něco podstatného v životě autora změnily nebo také pouze jako noční rozhovor z očí do očí s někým nám povědomým... Laskavá slova o rodině, přátelích, létání, zkouškách ohněm i obyčejných malých bolestech a radostech...

13! (čti „třináct faktoriál“) je mozaika třinácti povídek, v nichž se postavy dostávají do neobvyklých situací, které ne vždy dopadnou úplně dobře. Ale ať už převládne smích nebo smutek, žádná tma není tak temná, aby ji neprozářil černý humor. Příběhy spolu sice nesouvisí, ale pro náročnějšího čtenáře je v nich roztroušeno pár narážek, které mají navodit pocit, že jo. Lze je číst v libovolném pořadí a nejspíš vás ohromí, kolik možností vám to dává. Kniha obsahuje i překvapivý bonus: přílohy, které příběhy dále rozvíjejí, což překonává nejčastější výhradu proti sbírkám povídek „sotva to začalo, tak to skončí“.

Asi každý se někdy zasnil, jaké by to bylo roztáhnout křídla a vznést se do vzduchu jako pták. Někteří dobrodruzi tyto sny proměnili ve skutečnost a cestování letadlem nám dnes připadá stejně všední jako jízda vlakem. Ale jak vlastně ptáci létají? A co netopýři nebo motýli? K čemu je některým savcům či plazům schopnost plachtit? A v čem se létající živočichové liší od letadel vyrobených lidmi? Odpovědi na tyto a další otázky hledá ve své knize proslulý evoluční biolog a autor teorie sobeckého genu Richard Dawkins, který čtenáře provází světem létajících tvorů a popisuje odvěké snahy člověka se jim vyrovnat. Od nezávislé evoluce křídel u několika skupin organismů a jiných způsobů, jak se vzepřít gravitaci, zabrousí do historie balónového létání, připomene úspěch bratří Wrightů, vyloží fyzikální principy letu a objasní, proč by lidstvo mělo dobýt vesmír. Jeho čtivý a srozumitelný výklad doprovází poutavé ilustrace Jany Lenzové.

„Najednou se na nás upíraly miliony očí a vytvářely obraz, na který nikdy nezapomenu.“
Paul McCartney

Unikátní velkoformátová dárková kniha fotografií a vzpomínek Sira Paula McCartneyho z přelomového období legendárních The Beatles.
275 dosud nepublikovaných černobílých a barevných fotografií, které autor po téměř šedesáti letech nalezl ve svém archivu.

Fotografie pořízené Paulem McCartneym na 35mm film, převážně dosud nepublikované, zachycují převratné období od konce roku 1963 do začátku roku následujícího, kdy se The Beatles stali mezinárodní senzací a změnili běh hudebních dějin. Kromě 275 fotografií mapujících tyto měsíce v šesti městech – Liverpoolu, Londýně, Paříži, New Yorku, Washingtonu a Miami – kniha 1964: Oči bouře obsahuje:
Předmluvu z pera Paula McCartneyho vracející se k šílenství, které The Beatles rozpoutávali v britských koncertních sálech a které předcházelo hysterii, jež kapelu doprovázela na prvním americkém turné.
Autentické osobní vzpomínky, které společně s fotografiemi z jednotlivých měst vytvářejí jedinečnou zprávu o období, na něž McCartney vzpomíná jako na „Oči bouře“ i o tom, co se dělo dál v roce 1964.
Esej „Beatleland“, ve které harvardská historička a esejistka časopisu New Yorker Jill Lepore popisuje, jak se z The Beatles stal první skutečně globální popkulturní fenomén.

Elegantně zpracovaná kniha 1964: Oči bouře přináší dramatický záznam první zaoceánské cesty, kterou The Beatles podnikli, a zachycuje radikální posun v kultuře mladých lidí, jenž vykrystalizoval roku 1964.

„V roce 1964 jste mohli namířit objektiv fotoaparátu na svět. Jaké šílenství byste však zachytili, jakou krásu, radost a zběsilost?“

Dětskou knížku renomovaného autora knih pro děti, Václava Vokolka, nazvanou „Aby se holky nebály“, tvoří řada jednou dějovou linií provázaných a svěžích pohádkových příběhů, v nichž se hlavní postava Žofie něčeho bojí – ať už je to fyzika, nebo konec světa – ale nakonec se její strach vždy ukáže jako neopodstatněný. Byť je knížka především krásnou literaturou, může dětem pomoci pojmenovat a možná i překonat různé vlastní obavy.

Knihu doprovází a dotváří množství barevných ilustrací známé ilustrátorky Zdenky Krejčové.

Autor knihy Bohemia a Albion, Milan Jakobec, sloužil čtyři roky ve Velké Británii jako český diplomat, v roce 1997-1998 jako vedoucí zastupitelského úřadu v Londýně ve funkci chargé d´affaires. Kniha je psaná neobyčejně čtivým a lehkým jazykem a dala by se nazvat causerií - tedy sledu příhod a situací, se kterými si člověk na místě musí umět poradit. Dozvíte se jak se proměnit se v podložku, na které premiér Klaus vpisuje věnování do svých knih, jak vysvětlit Britům, že Češi jsou i nejsou Bohemians nebo jak dodat na královský rybník české pelikány. Knížka obsahuje řadu informací o britsko-českých vztazích, kterých se vám v historických publikacích či bedekrech nedostane. V několika zábavných příbězích autor přibližuje práci českého diplomata v Londýně. Hlouběji se zabývá přelomovým obdobím sblížení obou zemí za prezidenta Václava Havla, kdy se konala jediná oficiální návštěva britského monarchy v České republice, kdy česká fotbalová jedenáctka bojovala v památném finále ve Wembley o titul evropského šampiona a kdy Londýn truchlil za Lady Dianu.
Další část knihy je věnována portrétům osobností, které v historii zásadně přispěly k rozvoji česko-britských vztahů a portrétům významných českým krajanům, které autor v Anglii poznal. Knihu uzavírá seznam všech Češek a Čechů vyznamenaných Řády Britského impéria spolu s medailony některých z nich.

Říkali jí Dareba a nikomu se nelíbila. Vyslovit její jméno nosilo smůlu. Byla to čarodějnice, jedna z těch, co na člověka přivolají dech smrti. Měla v sobě ďábla a já jsem s ní nesměla mluvit. Příběh přátelství dvou dívek, Francesky, která pochází z měšťanské rodiny, a Maddaleny/Dareby, jež v očích obyvatel vesnice představuje jakousi smůlonošku. Jsme v severní Itálii v období fašismu a italsko-etiopské války, kde platí pouze hlasy a názory „silných mužů“. Francescu fascinuje Maddalenina nespoutanost, dryáčnictví, a touží se připojit k její partě. Je jí čím dál víc jasné, že útlak a nespravedlnost vládne nejen jejímu životu, ale je podstatou fašistického režimu, ve kterém vyrůstá. Když je Dareba obviněna z vraždy mladého muže, musí se poprvé postavit světu dospělých, aby dokázala svou nevinu.

Strhující román o dívčím dospívání na pozadí provincie v Pádské nížině, kde vládne kontrola, sexismus a násilí fašismu.

„Beatrice Salvioni je naprostým literárním zjevením. Připomíná autorky jako Elena Ferrante a Joyce Carol Oates.“
María Fasce, redaktorka nakladatelství Lumen, Španělsko

Láska si nikdy nebere pauzu — ani když svět zešílí.

Jean-Paul Sartre pozval Simone de Beauvoirovou na schůzku a teď čeká sám v kavárně. Henry Miller a Anais Ninová se milují v Paříži a občas si zajedou za tichými dny do Clichy. Pablo Picasso kličkuje mezi svou ženou a milenkami a Gottfried Benn musel vstoupit do armády, aby se k němu vrátila poezie. Zatímco všude kypí láska, v Německu se Bertolt Brecht, Thomas Mann a mnozí další rozhodují pro emigraci. K moci se dostávají nacisté. Pálí se knihy. „Zlatá dvacátá“ skončila.
Florian Illies navazuje na své mezinárodně úspěšné knižní fresky roku 1913, onoho „léta jednoho století“, tentokrát se ovšem věnuje celé jedné dekádě, třicátým letům. Svět se nezastavitelně řítí k tragédii, nacisté i fašisté stupňují teror, lidé však stále hledají především lásku a blízkost druhého.
Illies vypráví o třicátých letech strhující příběh — nikoli jako o věku katastrofy, nýbrž o všech, kdo nepřestávají milovat.

Román Nic je závažnou zprávou o mladých lidech. V čem vidí smysl svého života. Jak snadno se mohou pod tlakem vrstevníků proměnit v násilnická monstra. Pomůže jim vlastní svědomí najít cestu zpět?

Vzhledem k otevřenosti, s jakou Janne Teller popsala myšlení a chování studentů v jednom dánském provinčním městě, byla kniha v Dánsku nejprve zakázána a vyšla až po celospolečenské diskusi. Následně byla přeložena do 35 jazyků a dosud se prodalo přes jeden a půl miliónů výtisků. V několika zemích je dokonce na seznamu povinné školní četby nebo mezi tituly doporučené četby studentů filosofie a psychologie. Kniha se dočkala několika divadelních adaptací a stala se předlohou k filmovému zpracování. V Čechách a na Slovensku je film Nic k vidění v kinech od začátku letošního června.
Hlavní postavou příběhu je Pierre Anthon, který první školní den dospěje k názoru, že nic nemá smysl, na ničem nezáleží, takže nemá cenu nic dělat. Odejde ze třídy, vyleze na strom a odmítá slézt. Spolužáci se s jeho názory nehodlají smířit. Nejsou si sice úplně jistí, zda nemá náhodou pravdu, protože jsou ale odmalička vedeni k tomu, aby v životě něčeho dosáhli, byli někým, něčím, a snaží se ho ze stromu dostat. Nejprve mu vyhrožují, házejí na něj kameny, vždyť zpochybnil jejich životní vizi, jistotu. Později mu smysl života dokazují tím, že vytvoří jakousi hromadu smyslů. Vrší pod strom své oblíbené věci, mezi něž patří například knihy, adopční listina, křeček, ale postupem času se začnou obviňovat z nedostatečné hodnoty věnovaných předmětů a vyvíjejí na sebe navzájem nátlak k větší a větší oběti. A tak se na hromadě objeví vykopaná rakev s pozůstatky bratra jednoho z hochů, useknutý prst nebo odťatá hlava psa. Situace spěje k velké tragédií.
Text Janne Teller je rovněž o osamělosti a odlišnosti. Pierre Anthon žije s rodiči v komuně, která pěstuje biopotraviny a chová zvířata, aby byla potravinově soběstačná, a tím se od ostatních dětí zásadně odlišuje. Sice se separuje sám, dobrovolně a svobodně vyjadřuje svůj názor, ale právě proto, že je jiný, ostatní dráždí a vyvolává v nich agresivní chování a jednání. Nikdo ze spolužáků se Anthona nesnaží pochopit, nikdo nestojí na jeho straně. Jinakost se neodpouští.
Dalším závažným tématem je zde způsob ovlivňování a manipulace. V knize jen velmi okrajově vystupují dospělí lidé. Děti si své problémy chtějí řešit samy. Rodiče ztratili svůj vliv a chování jednotlivce už od školních let ovlivňuje zejména komunita vrstevníků, s níž se dotyčný stýká. Internet a média skýtají mnoho návodů, jak manipulovat ostatními a kdo má k takovému chování sklony, většinou dokáže ostatní ovlivnit natolik, že udělají věci, o nichž by za normálních okolností ani neuvažovali.

Vzpamatujeme se někdy z ponížení?

V létě roku 1958 přijde osmnáctiletá Annie Ernauxová na letním táboře v Normandii o panenství. Teprve ve chvíli, kdy ji dvaadvacetiletý instruktor, se kterým stráví noc, opustí, si Ernauxová uvědomí, že se podřídila jeho vůli a že ve svém smutku zůstává „otrokyní bez pána“. O padesát let později jí dochází, že může uplynulé roky smazat a vrátit se k úvahám o mladé ženě, na kterou chtěla zcela zapomenout. A zjistit, že právě u ní, zrazené dívky plné studu a ponížení, ale také dívky, která poznává sama sebe a postupně získává sebedůvěru, se skrývá počátek jejího spisovatelského života. Pomocí nesmazatelných obrazů ze své paměti, fotografií a dopisů psaných v té době přátelům autorka hledá dívku, kterou kdysi byla, v neúprosných návratech mezi včerejškem a dneškem.

Od nositelky Nobelovy ceny za literaturu.

Jak by vypadalo Jméno růže, kdyby se odehrávalo ve středověké Praze?

Vstupte do husitské Prahy v letech 1419–1420. Ondřej z Ježova, novic vyhnaný z kláštera, a jeho ctihodný přítel Petr z Pelhřimova se vydávají na dobrodružnou výpravu za tajemstvím, jehož kořeny sahají hluboko do minulosti vyhlazených francouzských kacířů. Jejich putování středověkou Prahou je provázeno filozofickými disputacemi, ale také zákeřnými nepřáteli a tajemnými vraždami, které jsou součástí apokalyptického běsnění. Tato epická cesta je prostoupena barvitou spletí středověkých znaků, významů a symbolů, které čtenáře provázejí až k překvapivému vyústění. Poslední kacíř je strhující historický román, který vás vtáhne do temného a záhadného světa středověku. Společně s Ondřejem a Petrem se ocitnete uprostřed epického boje mezi vírou a poznáním, plného nebezpečí a vzrušení. Tento fascinující příběh odkrývá zákulisí staré Prahy, kde se proplétají osudy hrdinů s temnými silami a střetávají se prastará tajemství s budoucím osudem. Připravte se na neuvěřitelně dobrodružnou jízdu středověkou Prahou.

Představte si, že se skamarádíte s ledním medvědem. Zdá se vám to nemožné? Tak si přečtěte Posledního medvěda. Na Medvědím ostrově v souostroví Špicberky už dnes kvůli měnícímu se klimatu žádný lední medvěd nežije. To aspoň tvrdí malé April její ovdovělý tatínek, klimatolog, kterého výzkum i s dcerou zavede na odlehlou vědeckou stanici daleko za polárním kruhem. Jenže April tam jednoho ledního medvěda přece jen zahlédne. Je vyhublý, zraněný a jeho medvědí rodina zůstala na jiném ostrově. Holčička se rozhodne, že medvědovi pomůže. Začíná tak největší dobrodružství a nejnebezpečnější výprava jejího života…
Dojemný příběh ukazuje, že každý bez ohledu na věk a sílu může vykonat velké činy a přispět k záchraně života na naší planetě.

Kniha získala Blue Peter Book Award a Waterstones Children’s Book Prize. Dostala se také do užší nominace na dětskou knihu roku v soutěži o British Book Awards a o Indie Book Awards. Ilustrátor Levi Pinfold je držitelem prestižní Kate Greenaway Medal.

V inspirativním titulu SVĚTLO V NÁS bývalá první dáma Michelle Obamová navazuje na svůj memoárový bestseller Můj příběh, sdílí praktickou moudrost i účinné strategie pro udržování vnitřní naděje a rovnováhy v dnešním nanejvýš nejistém světě.

Na velké životní výzvy možná neexistují prostá řešení ani pádné odpovědi, ale Michelle Obamová věří, že všichni můžeme nalézt a využívat soubor nástrojů, které nám pomohou lépe se vyrovnávat se změnami a zachovat si stabilitu v překotné době. V knize Světlo v nás navazuje se čtenáři otevřený a upřímný dialog a zabývá se otázkami, s nimiž mnozí z nás zápolí: Jak si vybudovat trvalé a upřímné vztahy? Jak objevit sílu a pospolitost i přes rozdílné názory? Jak se vypořádat s pochybnostmi o sobě samých či pocity bezmoci? Co dělat, když už je toho na nás moc?

Michelle Obamová nabízí čtenářům nové příběhy a bystré postřehy na téma změn, výzev a moci, včetně svého přesvědčení, že když se rozsvítíme pro ostatní, osvětlíme tím bohatství a potenciál okolního světla, odhalíme hlubší pravdy a nové cesty pokroku. Vychází ze svých zkušeností matky, dcery, manželky, přítelkyně a první dámy a prozrazuje, jaké návyky a principy si vypracovala, aby se úspěšně přizpůsobila změnám a překonala rozmanité překážky – dělí se s námi o získanou moudrost, jež jí pomáhá dál psát „její příběh“. Popisuje ty nejužitečnější praktiky, mezi něž patří například začínat den radostně, nesnižovat se k podlostem a vytvořit si vlastní „společenství kuchyňského stolu“ z důvěryhodných přátel a moudrých lidí. Se svým typickým humorem, otevřeností a porozuměním se také zabývá rasovými, genderovými a dalšími společenskými otázkami, aby čtenářům pomohla překonat obavy, čerpat sílu ze své komunity a nebát se žít.
„Když rozpoznáme vlastní světlo, dokážeme ho použít,“ říká Michelle Obamová. Inspirativní kombinací silných příběhů a užitečných rad Světlo v nás podněcuje konverzace a vede čtenáře k zamyšlení nad vlastním životem a nalezení zdrojů spokojenosti, a také pomáhá navázat smysluplné vztahy v rozbouřeném světě.

Jak vypadá čas?
Proč si často někdo myslí, že ho nemá?
Kdo vymyslel hodinky?
Jak dlouho trvá TEĎ?
Knížka o čase. O tom, jak se proměňuje jeho vnímání. Co trvá dlouho a co krátce. Co chceme stihnout a co většinu života děláme. Co to je čas pro žraloka, jepici nebo zeměkouli. Knížka o uvědomování si, které se vždycky děje TEĎ, a o tom jak neplýtvat vesmírem.

Toyen je dodnes jednou z nejznámějších a nejuznávanějších avantgardních umělkyň na světě. Biografie této svobodomyslné malířky a výrazné osobnosti meziválečné umělecké avantgardy, která sama o sobě šířila mnoho mýtů, odkrývá dosud neznámá fakta a zachycuje historii mnoha obrazů. Spisovatelka a filmová režisérka Andrea Sedláčková prošla desítky archivů, policejních záznamů a dosud nepublikovaných deníků, aby objevila skutečnou Toyen. Strhujícím způsobem líčí její milostný život a dění mezi českými a francouzskými surrealisty a levicovými intelektuály. Dopřává nám setkání s Vítězslavem Nezvalem, Karlem Teigem, Jindřichem Heislerem, André Bretonem, Benjaminem Péretem, Paulem Eluardem a samozřejmě s Jindřichem Štyrským. Půvabné líčí pražské a pařížské galerie, kavárny, kabarety a nevěstince i atmosféru míst, kde malířka a její souputníci pobývali a tvořili. Současně nás seznamuje s historií mnoha Toyeniných obrazů. Text doprovází přes dvě stě reprodukcí a dokumentárních černobílých i barevných fotografií.