Ostravský rodák Jakub Trpiš slaví se svou knižní prvotinou Volba - Klíčový okamžik úspěch. Poprvé tato kniha vyšla v roce 2012, nyní její druhé vydání. Recenzenti román hodnotí jako napínavý, někteří hovoří o přečtení knihy jedním dechem a nejeden čtenář měl dokonce problémy s tím, že kniha už skončila a nepokračuje dál. Ve svých hodnoceních uvádějí, že je kniha rozplakala, zamysleli se sami nad sebou, nad světem, silně na ně zapůsobila.
V knize Volba se proplétají prvky duchovní literatury, sci-fi, detektivky, psychologického i milostného románu. Záběr má tedy široký a její děj je velmi poutavý.
Tomáš je mladý muž upadající do stále větší deprese. Nedaří se mu v práci a ani s jeho ženou Eliškou se mu nedaří opět sblížit. Navíc má postapokalyptické sny naplněné beznadějí. Deprese jej opouštějí až ve chvíli, kdy se setkává s psychologem Kohlem, který je trochu podivín. Ten Tomášovi ukáže, jak být šťastným a lepším člověkem.
Tomášův příběh, který vrcholí strhujícím závěrem, v sobě nese silné poslelství, jenž může změnit životy jednotlivců i celé společnosti.
O autorovi
Jakub Trpiš pochází z Ostravy. Vystudoval bezpečnostní inženýrství na VŠB-TUO se specializací na lidský faktor.
V roce 2010 založil portál www.uspesne.eu, kde od té doby publikoval více než 100 článků na téma osobního růstu, motivace i naplněného života. V roce 2012 vydal prvotinu Volba a v současnosti pracuje na svém třetím románu.
„Věděl jsem, že chci pomáhat lidem vyřešit jejich problémy. Proto jsem psal články a snažil se jim ukázat, jak mohou změnit svůj život, pokud byli nešťastní. A když jsem psal knihu, automaticky jsem do ní vkládal všechno, co jsem se o osobním rozvoji od malička naučil. V určité chvíli jakoby kniha ožila a pak už to šlo samo. První verze rukopisu mi zabrala osm měsíců.“
Volbu nemůžeme tak úplně číst jen jako lineární příběh: je psychologickým vstupem, nebo lépe řečeno jakýmsi naším nevtíravým pomocníkem k pochopení vnitřních pochodů, mezilidských vztahů a souvislosti vlastní psyché s externím světem – jak vnímáme svět? Jsme v něm šťastní? Je plný problémů a překážek? Vstáváme ráno s úsměvem, nebo naštvaní, že zase míříme do stejného stereotypního dne, do práce, od které jsme dříve očekávali něco jiného… Co vlastně chceme od života? A proč to tak není?
(z recenze na www.superrodina.cz)
Ukázka z knihy
Část 1: Já
Autonehoda
Bylo to jako blesk z čistého nebe. Tomáš si rychle oblékl bundu. Myslel na jedinou věc. " Kdybych tušil, že dnes ráno vidím Elišku možná naposledy, rozlučil bych s ní úplně jinak." Rychle doběhl ke dveřím a řekl vrátnému, co se stalo: "Musím do nemocnice, moje manželka měla autonehodu!" Při tom mu vyhrkly slzy do očí, ale snžil se své city ovládat. Nemohl najít svoji zaměstnaneckou kartu, aby si otevřel dveře. Po chvilce trapného ticha ho vrátný pustil. Ve dvdřích mu ještě stihl poděkovat. Vrátný na něj soucitně zavolal: "Dobře to dopadne, uvidíte!" Venku pršelo, vyhrnul si límec své hnědé kožené bundy, aby si alespoń trochu zakryl holý krk. malé a studené kapky tiše dopadaly na chladnou zem. "Brr. Aspoň, že dnes jsem jel do práce autem. Jinak bych si musel zavolat taxíka," zamumlal, když šmátral po klíčích v kapse. Několikrát mu upadly na zem, než se mu podařilo vůz odemknout.
Takto kniha Volba začíná.
A ještě úvodní Modlitba duše
Zavři oči. Přestaň vnímat okolní šum
a zaměř se na své nitro.
Zhluboka se nadechni a pomalu vydechni,
jako příliv a odliv na oceánu.
Vnímej ty obrovské oceány uvnitř sebe.
Zhluboka se nadechni a pomalu vydechni,
jako když vítr šumí v listech stromů.
Vnímej ty velehory uvnitř sebe.
Zhluboka se nadechni a pomalu vydechni,
jako záře slunce.
Vnímej ten nekonečný vesmír.
Vnímej tu krásu tady a teď.
Vychutnej si ten přítomný okamžik.
V knize Volba se proplétají prvky duchovní literatury, sci-fi, detektivky, psychologického i milostného románu. Záběr má tedy široký a její děj je velmi poutavý.
Tomáš je mladý muž upadající do stále větší deprese. Nedaří se mu v práci a ani s jeho ženou Eliškou se mu nedaří opět sblížit. Navíc má postapokalyptické sny naplněné beznadějí. Deprese jej opouštějí až ve chvíli, kdy se setkává s psychologem Kohlem, který je trochu podivín. Ten Tomášovi ukáže, jak být šťastným a lepším člověkem.
Tomášův příběh, který vrcholí strhujícím závěrem, v sobě nese silné poslelství, jenž může změnit životy jednotlivců i celé společnosti.
O autorovi
Jakub Trpiš pochází z Ostravy. Vystudoval bezpečnostní inženýrství na VŠB-TUO se specializací na lidský faktor.
V roce 2010 založil portál www.uspesne.eu, kde od té doby publikoval více než 100 článků na téma osobního růstu, motivace i naplněného života. V roce 2012 vydal prvotinu Volba a v současnosti pracuje na svém třetím románu.
„Věděl jsem, že chci pomáhat lidem vyřešit jejich problémy. Proto jsem psal články a snažil se jim ukázat, jak mohou změnit svůj život, pokud byli nešťastní. A když jsem psal knihu, automaticky jsem do ní vkládal všechno, co jsem se o osobním rozvoji od malička naučil. V určité chvíli jakoby kniha ožila a pak už to šlo samo. První verze rukopisu mi zabrala osm měsíců.“
Volbu nemůžeme tak úplně číst jen jako lineární příběh: je psychologickým vstupem, nebo lépe řečeno jakýmsi naším nevtíravým pomocníkem k pochopení vnitřních pochodů, mezilidských vztahů a souvislosti vlastní psyché s externím světem – jak vnímáme svět? Jsme v něm šťastní? Je plný problémů a překážek? Vstáváme ráno s úsměvem, nebo naštvaní, že zase míříme do stejného stereotypního dne, do práce, od které jsme dříve očekávali něco jiného… Co vlastně chceme od života? A proč to tak není?
(z recenze na www.superrodina.cz)
Ukázka z knihy
Část 1: Já
Autonehoda
Bylo to jako blesk z čistého nebe. Tomáš si rychle oblékl bundu. Myslel na jedinou věc. " Kdybych tušil, že dnes ráno vidím Elišku možná naposledy, rozlučil bych s ní úplně jinak." Rychle doběhl ke dveřím a řekl vrátnému, co se stalo: "Musím do nemocnice, moje manželka měla autonehodu!" Při tom mu vyhrkly slzy do očí, ale snžil se své city ovládat. Nemohl najít svoji zaměstnaneckou kartu, aby si otevřel dveře. Po chvilce trapného ticha ho vrátný pustil. Ve dvdřích mu ještě stihl poděkovat. Vrátný na něj soucitně zavolal: "Dobře to dopadne, uvidíte!" Venku pršelo, vyhrnul si límec své hnědé kožené bundy, aby si alespoń trochu zakryl holý krk. malé a studené kapky tiše dopadaly na chladnou zem. "Brr. Aspoň, že dnes jsem jel do práce autem. Jinak bych si musel zavolat taxíka," zamumlal, když šmátral po klíčích v kapse. Několikrát mu upadly na zem, než se mu podařilo vůz odemknout.
Takto kniha Volba začíná.
A ještě úvodní Modlitba duše
Zavři oči. Přestaň vnímat okolní šum
a zaměř se na své nitro.
Zhluboka se nadechni a pomalu vydechni,
jako příliv a odliv na oceánu.
Vnímej ty obrovské oceány uvnitř sebe.
Zhluboka se nadechni a pomalu vydechni,
jako když vítr šumí v listech stromů.
Vnímej ty velehory uvnitř sebe.
Zhluboka se nadechni a pomalu vydechni,
jako záře slunce.
Vnímej ten nekonečný vesmír.
Vnímej tu krásu tady a teď.
Vychutnej si ten přítomný okamžik.