Bernard de Fontenelle (1657–1757) byl francouzský spisovatel a filosof, který se na konci 17. století zapojil do sporu obhájců antických a moderních autorů (querelle des anciens et des modernes). V kontextu tohoto sporu formuloval první ucelenou teorii pokroku lidského poznání. V letech 1699 až 1740 působil jako tajemník Akademie věd. Jeho hlavním úkolem bylo informovat veřejnost o výzkumech, které prováděla Akademie. Ve svých zprávách se snažil představovat fungování institucionálního vědeckého výzkumu, který byl na počátku 18. století stále ještě poměrně neznámou aktivitou. Kromě toho kladl důraz na nenahraditelnost základního výzkumu. Věda podle něj nesmí podléhat tlaku na rychlou produkci bezprostředně využitelných poznatků, jež po akademii požadovala královská administrativa. V našem výboru představujeme Fontenellovy texty, které se týkají pokroku vědění a činnosti Akademie věd.