Kniha představuje první vědeckou monografii komplexně pojednávající o institutu vyvlastnění v českém právu.
Náležitá pozornost je věnována všem relevantním otázkám tohoto institutu – od jeho teoretického vymezení a právněhistorických aspektů, přes ústavní podmínky vyvlastnění až po platnou a účinnou právní úpravu obsaženou v zákoně o vyvlastnění, jakož i zvláštních zákonech. Vymezeny jsou tak zákonné podmínky vyvlastnění, otázka náhrady za vyvlastnění, zrušení vyvlastnění či problematika vyvlastnění a práv třetích osob. V samostatné kapitole je dále pojednáno o jednotlivých expropriačních titulech obsažených v řadě zvláštních zákonů. Stranou nezůstaly ani procesní aspekty věci v podobě kapitol věnovaných vyvlastňovacímu řízení, jakož i soudní ochraně proti rozhodnutí správního orgánu o vyvlastnění a náhradě za něj.
Autoři monografie poukazují na zásadní právně-teoretické i praktické problémy právní úpravy vyvlastnění a vyvlastňovacího řízení, na antinomie mezi jednotlivými ustanoveními právních předpisů, které tuto problematiku regulují (zejména Listiny základních práv a svobod, zákona o vyvlastnění a zvláštních zákonů obsahujících jednotlivé expropriační tituly) a v návaznosti na to předkládají řadu návrhů de lege ferenda.
Publikace je primárně určena odborníkům z řad správněprávní teorie a praxe, zejména akademikům, advokátům a pracovníkům vyvlastňovacích úřadů nebo soudů. Zároveň však přestavuje podrobný studijní zdroj pro posluchače právnických fakult, jakož i širokou veřejnost.