Knihu Zaniklý svět stříbrných pláten Po stopách pražských biografů lze bez přehánění označit za první ne snad zcela vyčerpávající, ale přece velmi ucelené zpracování jistě pozoruhodného tématu starých pražských kin, kterých v české metropoli v dobách největšího rozmachu bylo více než sto, ještě v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století průměrně kolem osmdesáti a z nichž i dnes mezi nově vybudovanými multiplexy a prodejnami levných DVD bojuje o své místo na slunci alespoň několik posledních mohykánů s často dlouholetou tradicí jako Lucerna, Ponrepo, Světozor či Aero.

Autoři v první části své práce podávají přehled o počátcích a vývoji kinematografického dění v českých zemích zejména do znárodnění kinematografie v roce 1945, ve druhé pak formou průvodce seznamují čtenáře (mnohdy jistě pamětníky) s – většinou již zaniklými – biografy jednotlivých městských částí a líčí leckdy vrtkavé osudy těchto „stánků světel“ i osobností či filmů s nimi spojených. Nedílnou součástí díla bratří Čvančarových je rozsáhlá obrazová část vytvářející jakousi koláž či mozaiku starých pražských biografů, promítacích kabin, dobových vstupenek, fotosek i plakátů, majitelů kin, promítačů, kameramanů, režisérů, herců – nejen z filmů českých, ale i z těch zahraničních, které se ve sledovaném období v pražských biografech promítaly.