Vypravěčem je dnes již dospělý Finn, který se rozpomíná na své dětství na počátku 60. let dvacátého století. Pamatuje si, co a jak bylo, ale smysl dřívějších událostí se mu vyjevuje až nyní. Jeho rozvedená matka se snažila zvládnout nelehkou ekonomickou situaci a pro desetiletého Finna byl život v neúplné rodině sice náročný, ale přehledný a osobou matky pevně ukotvený. Vše se však změní, když se v jejich rodině objeví malé děvče, Finnova nevlastní sestra Linda. Přijede náhle, vybavena pouze malým kufříkem, obsahujícím manuál, jak s ní zacházet, napsaný její matkou, jež se už o ni nedokáže starat. Téměř nemluví a nijak nezapadá do obecně sdílených společenských konvencí. Je opožděná, má potíže se školou a Finn ji musí chránit před vrstevníky i dospělými. Díky jeho kamarádství a péči Finovy matky, jež v Lindě poznává stopy vlastních dětských traumat, se Lindě daří handicup postupně překonávat. Pro Finna se však Linda současně stává také počátkem jeho cesty k dospělosti a bolestně komplikovaného porozumění své matce.

Román byl nominován na cenu Brage a během dvou let po svém vydání byl přeložen do třinácti jazyků.