Václav Chaloupka dává koním křídla

Čtvrtek 10. ledna v 16-17 hodin - Petr Feldstein a Václav Chaloupka: Dávat koním křídla; DŮM KNIHY KNIHCENTRUM.cz

Václav Chaloupka miloval koně už od malička. Chtěl jim být neustále nablízku. Tím žil mnohem víc než touhou po vlastním úspěchu, i když ani ten ho neminul. Stal se totiž čtyřnásobným vítězem Velké pardubické steeplechase. O svých splněných i nesplněných snech si vykládal v knize Dávat koním křídla se spisovatelem, publicistou a televizním dramaturgem Petrem Feldsteinem.

Václav Chaloupka
Ke koním se dostal v sedmi letech. V deseti letech začal jezdit s dětmi na jízdárně pod vedením plukovníka Klapala. Začínal u všestranné způsobilosti, jezdil parkury a obsedal hříbata. První neregistrovaný dostih vyhrál ve dvanácti letech ve Slavkově na kobylce Jehle a o rok později zvítězil ve steeplechase v Židlochovicích. Ve třinácti letech začal závodit díky tehdejší možnosti získávat i jednodenní jezdecké licence. Jeho všestrannost dobře vykresluje fakt, že s Jehlou vyhrál rovinový dostih a byl také druhý ve skoku mohutnosti.

Ve svých šestnácti letech získal v Židlochovicích na starost nový nákup – koně Koroka, který byl prodán jako přívažek s vytočenou pravou přední nohou v karpu, přikleklý a zesláblý po kataru. Právě s Korokem získal ve svých jedenadvaceti letech – v roce 1968 – první vítězství ve Velké pardubické steeplechase, které mělo i svůj politický podtext. Rok po vstupu vojsk spřátelených armád slavilo Československo bouřlivě sportovní vítězství nad Sovětským svazem na mistrovství světa v ledním hokeji a podobně byla pojímána i 79. Velká pardubická steeplechase, které se účastnilo pět sovětských dvojic. Vítězství Václava Chaloupky s Korokem tak bylo zároveň i symbolickým vítězstvím Československa nad Sovětským svazem. S Korokem zvítězil ve Velké pardubické ještě dvakrát – v letech 1971 a 1972. V roce 1977 se Václavu Chaloupkovi podařilo ve Velké pardubické zvítězit počtvrté, tentokrát s Václavem, což se žádnému jezdci před ním nepodařilo.

Petr Feldstein
Absolvent Karlovy univerzity (1966). Za tzv. normalizace po srpnu 1968 nemohl pro předcházející novinářskou činnost svou profesi vykonávat. Byl mj. náborářem v divadle, studnařem, korektorem, propagačním referentem na Státním závodišti. Vyšlo mu v těch letech i několik knih, ne však pod jeho jménem. Ke svému povolání se mohl vrátit až po listopadu 1989. Od března 1990 působil v Československé, později České televizi, a to jako zástupce šéfredaktora, později dramaturg. Je mj. autorem cyklu Sláva vítězům o nejvýznamnějších českých sportovcích 20. století a scenáristou řady dalších, převážně sportovních dokumentárních televizních filmů. V roce 2013 obdržel Cenu Oty Pavla udělenou Českým olympijským výborem.

Dávat koním křídla
Poprvé pohlédli jeden druhému do očí na počátku roku 1964. Je dnes možné považovat setkání tehdy dvouletého koníka Koroka a patnáctiletého kluka Václava Chaloupky z jihomoravských Těšan za náhodu? Za štěstí, které předurčilo jejich pozdější slávu? Za dar z nebes, bez něhož by úžasný potenciál, který v sobě oba měli, vyšel nazmar? Nebo byla jejich společná, nesnadná, ale tak úspěšná cesta od samého počátku předurčena? Řízená, nebo alespoň inspirovaná moudrým, prozíravým osudem?

Václav Chaloupka žil hlubokým vztahem ke koním mnohem víc než touhou po vlastním úspěchu. I ona však vyplynula z respektu, úcty a lásky k těm krásným, ušlechtilým a vlastně zázračným tvorům a přinesla své plody – Václav Chaloupka jako první v historii zvítězil čtyřikrát v našem nejslavnějším dostihu Velké pardubické steeplechase.