Můžete i nám laikům vysvětlit podstatu lunárního kalendáře? A jaké je jeho využití v běžném životě?
Lunární kalendář je průvodce rokem. Je založen na pozorování lunačních fází, zobrazujících se slunečním světlem na povrchu Měsíce, tzv. lunací. Lunace nám ukazuje vztah, úhlovou vzdálenost, Měsíce a Slunce z pohledu ze Země. Měsíc svou vzdáleností od Země vytváří příliv a odliv, vychyluje zemskou osu, a tím umožňuje vhodné podmínky pro život. Člověk zná čtyři základní cykly, které mu pomáhají žít a orientovat se v přírodě:
1. Střídání dne a noci
2. Střídání ročních období, definovaných slunovraty a rovnodennostmi
3. Proměna světla Měsíce, lunační cyklus
4. Příliv a odliv
Budeme-li tyto cykly sledovat, zjistíme, že se jejich začátky a konce odrážejí v lunačním cyklu. Přeneseme-li svůj zrak na přírodu a prostor kolem nás, zjistíme, že například před úplňkem do sebe stromy a rostliny natahují více vody, kterou po úplňku uvolní. To je třeba příklad jednoho velice důležitého jevu. U stromů mu říkáme měsíční dřevo a vliv fází ovlivňuje jeho tvrdost, pevnost a pružnost, u rostlin je to zase důležitá informace pro sázení, sklizeň či sběr plodů. A tak bychom mohli pokračovat. Naše doba je od těchto věcí poněkud odtržená, ale naši předci, nuceni stále obhospodařovat svá malá políčka, o tom dobře věděli. V současnosti je však stále víc lidí, kteří se vrací k pozorování toho, co se kolem nás děje, ve snaze sladit se s rytmem přírody a vesmíru. Lunační kalendář v tomto ohledu bývá nezastupitelným pomocníkem.
Lunárních kalendářů je na trhu více vydání, proč zvolit ten váš? Co byste v něm vyzdvihla?
Záleží na typu astrologa, který daný kalendář zpracovává. Osobně se ve své práci snažím o upřímnost. Lunární kalendář se snažím psát jednoduše, aby inspiroval, a když do něj někdo během roku nahlédne, aby daného člověka podpořil a upozornil na podstatné. Za větami v kalendáři je i má praxe, neboť to, co píši, ověřuji v praxi. Je to běh na dlouhou trať, zvláště při zahradničení podle lunárního kalendáře, ale neustupuji a nevzdávám se, i když mi pěstování a úrodu kazí čím dál tím větší sucho, na které je i lunační kalendář krátký.
Které roční období máte nejraději a proč?
Neřekla bych, že mám nějaké období nejraději. V dětství jsem milovala zimu a nemohla se dočkat, až bude. Ráda lyžuji, ale čím stárnu, tím víc inklinuji k teplejším dnům. Ráda mám předjaří, tzv. pozimek, což je období mezi 24. 2. až 18. 3. Je to velmi napjatá doba, která rozhoduje o tom, jaké bude jaro, v jaké síle a intenzitě vše vypučí a vykvete, zda se vypráší včely, zda bude dost vláhy a zda o rovnodennosti zvítězí světlo nad temnotou. Možná se vám bude zdát, že je to poněkud fádní a umolousané období. Máte pravdu. Venku je zima, často prší, není na co koukat, všude plískanice a odpadky, které roztátý sníh odhalil. Já však vidím nalévající se pupeny, první trávy, slyším, jak stromy nabírají vodu až do koruny, a vše se ve skrytu chystá projevit a propuknout. Zdánlivě se nic neděje, ale příroda nedokáže probouzející se život a jeho vliv utajit. A to mne baví. Stopuji přírodu a hledám místa, kde už to nemůže vydržet a chce propuknout v nový život.
Zažila jste nějakou životní situaci, kde vám znalosti, které o vlivu Měsíce na náš život máte, pomohly? Zažila jste i nějakou vtipnou situaci?
Kvůli dětem si pravidelně vybírám před Vánoci stromky řezané kolem novu, aby dětem stromek dlouho vydržel. Sázím rostliny podle lunárního kalendáře a dle něj i prořezávám stromy, za což se mi odvděčují plody. S dcerami chodím na slunovrat čistit studánku, které neseme květinové dary, aby dál dávala vodu. Peču dle kalendáře, myji si hlavu a dávám si balzám z heny na vlasy. Taky si podle něho holím nohy. Je toho spousta. Nemluvě o nakládání zeleniny, zavařování a zpracování ovoce, výrobě likérů, tinktur a mastí. Byl by to řádný seznam.
Pravdou je, že všechno ale nestíhám podle kalendáře. Ani to snad není možné. Vybírám si a měním plány podle toho, jak věci stíhám. Někdy se mi stane, že vítězoslavně umyji okna v jistotě, že je Měsíc ve vzdušném znamení, a pak zjistím, že den sice platí, ale doporučení je pro minulý týden.
Co nejraději děláte, když máte volno? Jaké je vaše nejoblíbenější místo?
Ráda čtu. Teď mám rozečtenou sci-fi trilogii od Liou Cch’-sina a je to nesmírně napínavé. Čtu hodně odborné literatury, neboť mne zajímá psychologie, astrofyzika, přírodní vědy a historie. Šťourám se v mýtech a snažím se rozlousknout obsahy mýtů spojených s ženskými božstvy Mezopotámie. Je to taková detektivní práce, neboť západní astrologie má své kořeny právě u Sumerů, kteří přišli kolem roku 3600 př. n. l. s velmi vyspělou kulturou do oblasti Předního východu mezi řeky Eufrat a Tigris. Zajímá mne, jak se uctívání bohyně proměnilo v uctívání Panny Marie, a souvislosti s tím spojené. Ráda o tom i přednáším. Stále něco objevuji. Astrologii učím v Astrologické škole pro statečné, takže si také potřebuji neustále rozšiřovat svůj obzor, abych uspokojila žáky.
Jsem ráda s rodinou. Užívám si chvil s dcerami. Jedné je šest a druhé dvanáct. Mám ráda procházky lesem. No a když je zima, tak lyžuji nebo vyšívám, tedy jsou-li v prvním případě peníze a ve druhém čas. Naším rodinným koníčkem je zapisování zvířat, které jsme kolem sebe viděli. Máme výhodu, že bydlíme na vesnici u lesa. Rozšiřujeme atlasy zvěře a vypisujeme do nich den, hodinu, kdy jsme dané zvíře objevili. Je to taková soutěž, neboť není pravidlo, že všichni členové rodiny daného tvora vidíme ve stejnou chvíli.
Oblíbených míst mám několik. Z dětství je to oblast kolem Zlatých Hor u Mladé Vožice, zřícenina hradu Šelmberk, kam jsme si chodili hrát a kam jsme později chodili na první rande. Posledních deset let je to oblast kolem Dobříše, kam jsem se s rodinou přestěhovala. Nejraděj mám však zahradu. Je to pro mne katedrála, ke které chovám nesmírnou úctu a pokoru a kterou, co mi síly stačí, buduji a zvelebuji. Už dávno se jí nestydím nahlas říkat, jak ji mám ráda. Možná se to bude zdát pošetilé, ale mám to tak. Nejlíp je mi na trávě na zahradě, pod starou třešní. V létě si dopřávám bonus a na chvíli si vždy lehnu do houpací sítě, a začne-li nad naším domem kroužit orel mořský, který u Vltavy hnízdí, jsem maximálně spokojená. Co člověk potřebuje víc než mít čistou hlavu, volnou a prostornou jako to nebe?
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
