Jan Padych prozradí prastará tajemství z dávnověku

Středa 7. listopadu v 16-17 hodin – Jan Padych: Prastará tajemství; DŮM KNIHY KNIHCENTRUM.cz

Jan Padych je autorem příběhů z nejstaršího dávnověku i ze současnosti. Jeho román Bouře ve sklenici piva – pojišťovací román byl vybrán Českou televizí jako námět k natočení celovečerního filmu Každý den karneval (2005). O starověké dějiny a pravěk střední Evropy se zajímal už od mládí. Jeho novou knihu pokřtí spisovatel Leoš Kyša a těšit se můžete i na hudební vystoupení Jana Crona.

Jan Padych
Narodil se 8. 3. 1954 v lázeňském městě Jeseník. Mládí prožil v Havířově, od r. 1989 žije a pracuje v Ostravě. Po absolvování střední ekonomické školy pracoval v obchodních organizacích v kontrolních a řídících funkcích na krajské i podnikové úrovni. V porevolučních letech působil převážně v pojišťovnictví, v letech 1994-1995 také jako jazykový redaktor v knižním nakladatelství Optys v Opavě. Od r. 2006 pracoval v bezpečnostních agenturách. Nyní je v penzi. Publikovat začal v dospělém věku ojedinělými povídkami a fejetony (hlavně v Čs. rozhlasu). V roce 1988 vyhrál celostátní soutěž GENERACE 88 v oboru próza. Od r. 2001 je členem Obce spisovatelů. V prvních porevolučních letech (1991–1992) psal velkoplošné články (eseje) do Ostravského večerníku, kde se zabýval dějinami náboženství, zejména však pravěkou archeologií. Jan Padych od mládí tíhnul k nejstarším dějinám a reáliím nejstarších kultur. Velmi se zajímal o starověké dějiny, také o pravěk střední Evropy. Odtud jeho zájem o nejstarší dějiny náboženství atd. Vztah k pradávné historii vedl Jana Padycha k samostudiu. Své vědomosti doplňoval i dlouholetými diskusemi a korespondencí s odborníky.

Prastará tajemství
Střední Evropa v 6. století př. n. l. (kultura halštatská). Velmožská vrstva bohatne a ostatní obyvatelstvo chudne. Na hradištích a dvorcích se střídají kupecké karavany, putující po tzv. Jantarové stezce. Kupci přivážejí všelijaké luxusní zboží a odvádějí si zástupy budoucích otroků. Pořádají se nákladné hostiny, hrdinské zpěvy o předcích, velkolepé velmožské pohřby. A tehdy ze stepí od Dunaje i od Černého moře přicházejí loupeživé oddíly i armády velmi bojeschopných jezdců, kočovných pastevců, které zlákala vidina poměrně snadné kořisti. Místní klany a kmeny, ovládané elitními vrstvami bojovníků, a navíc často ještě vnitřně i z vnějšku znesvářené, nemají schopnost patřičně vzdorovat početným a skvěle organizovaným nájezdům. Když navíc ziskuchtiví velmoži se nezřídka přidávají i k drancujícímu nepříteli.

Zrovna, když se nájezdníci z cizích krajů společně s místními spojenci odhodlají podniknout velké tažení střední Evropou a dále na západ, zasáhnou moudří svatí muži (předchůdci keltských druidů), jejichž vliv sahá daleko za hranice vlastních klanů i kmenů. Připomínají si prastaré bohy bojovnických bratrstev z dávné doby bronzové a s nimi spojené praktiky, nesmírně kruté, avšak podle jejich přesvědčení jsou tou jedinou správnou odpovědí na bezohlednost a brutalitu nájezdníků. Ovšem tito svatí muži nezůstávají jenom u vzpomínek na dávné časy. Staré bojovnické obyčeje tak ožívají. Nejenom v Býčí skále a v krajině kolem ní. Zpupným nájezdníkům se tak doslova zničehonic zjeví nepřítel, se kterým rozhodně nepočítali.

Svá velká tajemství mají i svaté kněžky a vědmy z tajných ženských společností. Také ony dokáží hodně překvapit a zasáhnout do osudů nejenom živých, ale i mrtvých.
Hlavní hrdinové románu, okolnostmi vtažení do her mocných, musejí nezřídka podstoupit krutý boj o život a svobodu. Také o svoji čest a hrdost. V příběhu není nouze o hrdinské činy, ani o zradu. Vedle zarytého nepřátelství v něm nalezneme také přátelství na život a na smrt. Rozhodně i lásku, velmi silnou a plnou rozporů. Lásku s poněkud jiným završením, než bývá obvyklé. Lásku, jakou podle dochovaných mýtů z počátků světa prožívali i bohové.