"Stáli jsme proti sobě, matka a já."
Podivínská matka, která celý život odvrhovala svého jediného syna, se na sklonku života rozhodne zaznamenat nejdůležitější chvíle svého životního příběhu. Syn jí pomůže urychlit cestu na onen svět a ona se mu na oplátku svěří se svými zkušenostmi z utrpení v koncentračním táboře, povypráví mu o svých dvou mužích, třech dcerách a o tom, jaká tajemství ukrývá její stará truhla.
Podivínská matka, která celý život odvrhovala svého jediného syna, se na sklonku života rozhodne zaznamenat nejdůležitější chvíle svého životního příběhu. Syn jí pomůže urychlit cestu na onen svět a ona se mu na oplátku svěří se svými zkušenostmi z utrpení v koncentračním táboře, povypráví mu o svých dvou mužích, třech dcerách a o tom, jaká tajemství ukrývá její stará truhla.
Adriaan van Dis je nizozemský spisovatel a novinář. Za svůj autobiografický román Indické duny dostal řadu ocenění. V jeho další knize Já se vrátím zachycuje život své svérázné matky a její životní peripetie. Je to vlastně taková hra, kdo s koho. Osobní drama dvou lidí. Zoufalý syn, který vždycky toužil po matčině náruči a matka s tajemnou minulostí.
V této knize se řeší dvě témata - mateřská láska a pomoc člověku zemřít. O lásce mezi matkou a dětmi můžete najít velkou spoustu příběhů, ať už autobiografických nebo smyšlených. Eutanazie je trochu jiné téma. Pro někoho kontroverzní, pro někoho úplné tabu. Já se vrátím je silně autobiografický příběh, který až naturalisticky zachycuje vztah matky a syna, který prožívá nejen na povrchu, ale i uvnitř sebe svou osobní válku nejen s matkou, ale i sám se sebou.Nejedná se o souvislý román. Střídají se kapitoly, které zachycují poslední matčiny dny, její zhoršující se stav a snahu donutit svého syna, aby jí pomohl odejít. Tyto části jsou pak proloženy různými událostmi z matčiny minulosti, které ale nejdou časově po sobě. Jednou je to kapitola o tom, jak žila v koncentračním táboře, pak o jejím těhotenství nebo jak odjela na druhý konec světa. Tyto příběhy z minulosti nejsou nijak ucelené, často mají otevřené konce a jsou do knihy jakoby vhozeny, bez žádného řádu a pořádku. Autor tím nejspíš chtěl poukázat na to, jak popletenou měla matka mysl.
V knize se střídají kratší kapitoly s delšími, které jsou protkané detaily, popisy nebo myšlenkami. Ve všem je cítit, že se nejedná jen tak o ledajaký příběh, ale že pro samotného autora něco znamenal. Kniha je psaná poutavě a zajímavě, chaotické uspořádání kapitol ale čtení trochu ztěžuje a nutí čtenáře dávat bedlivý pozor. Dialogy mezi matkou a synem jsou často bizarní, někdy až mrazivé a udivující. Do toho se prolíná příběh ženy, která zažila útrapy války. A i když válka skončila, nikdy ji pořádně neopustila. Pořád ji držela ve svých spárech a ovlivnila tím její další etapu života. Ovlivnila její schopnost citového pouta.
Já se vrátím je velice pozoruhodný román. Svým zpracováním je poněkud náročnější a navíc řeší i těžká témata. Je silně realistický, a to jak v zachycení posledních dnů umírajícího člověka, tak i v zachycení toho, jak toto umírání působí na rodinu a blízké. Je těžké vyrovnat se s tím, když vám umírá blízká osoba, ale dokážete si představit, jaké to je pro toho umírajícího? Jak těžké musí být, rozhodnout se opustit svět? Tohle téma i téma jak hluboce dokáže válka ovlivnit člověka, i když dávno skončila, jsou rozhodně věci, nad kterými lze přemýšlet dlouho a rozhodně by neměly být odsunuty do pozadí.
Autor: Tereza Vršková
