Jmenuje se Paxton Wilder. Je to dvaadvacetiletý potetovaný sexy vůdce Odpadlíků. Pětinásobný medailista z X Games. Svět je jeho hřištěm – obzvlášť letos – a já se mám na příštích devět měsíců, kdy budeme studovat na lodi, stát jeho doučovatelkou.
Na přednášky moc nechodí – na to je příliš zaneprázdněný předváděním kaskadérských kousků po celém světě. Jenže jestli se mi ho nepodaří přimět, aby svou akademickou dráhu začal konečně brát vážně, přijdu o stipendium... pokud mi tedy dřív neukradne srdce. Hrozně ho chci nenávidět a skopat to jeho ego z paluby, ale jakmile se mě jednou dotkne, můj žaludek udělá salto a já vím, že je stejně tak návykový, jako je nebezpečný.
Šest přátel, kteří by se v běžném životě nejspíš nikdy nesetkali, se na devítiměsíční plavbě s programem Studium na moři naučí, že chemie je víc než jen předmět a že nejlepší lekce uděluje srdce.
Na malém městě, jako jsou Vlčice, ví skoro každý, kde se co šustne. Ovšem dvojčata Klára a Gábina to vědí okamžitě a do puntíku. Ke všemu strašně rády do všeho strkají nos, což nelibě nese především bývalý policista David Holzman, který si v okresním městě založil soukromou detektivní kancelář.
Kláře a Gábině se sice životy obrátily naruby, to jim však nebrání v tom, aby měly vlčické náměstí pod kontrolou. A rozhodně nezahálejí. Klára se noří do zamotaného případu spoluvězně starého Kratiny a Gábininu pozornost zaujme nový majitel trafiky. Připadá jí totiž, že pod rouškou svého obchodu provozuje nekalé kšefty. Ale to není zdaleka vše. Jejich nevlastní sestru Kamilu, která si odpykává trest za nedovolené finanční machinace a daňové úniky, někdo ve vězeňské cele surově napadl a zbil do bezvědomí…
Román podle skutečných událostí, který přináší rozluštění největšího tajemství šachové historie.
Píše se rok 1972. Ve světě vrcholí studená válka a mladý American Bobby Fischer se stává mistrem světa v šachu, když před zraky celého světa poráží ruského šampiona Borise Spasského. Ukončuje tak dosud nepřerušenou řadu sovětských mistrů světa od roku 1948.
Z tohoto ponížení se rodí slib vrcholných představitelů Sovětského svazu domácí i světové veřejnosti: „Na příštím mistrovství světa náš hrdý reprezentant Američana rozdrtí!“ V roce 1975 skutečně přichází šok: Bobby Fischer se vzdává svého titulu. Šachový velmistr odstupuje bez boje i bez vysvětlení a mizí ze záře mediálních reflektorů.
Proč se Fischer rozhodl neobhajovat svůj titul, přestože sám věděl, že je neporazitelný?
Jeho rozhodnutí dlouho zůstávalo záhadou. Historici, filozofové a psychiatři nakonec přišli s jediným možným vysvětlením: Bobby musel přijít o rozum. Neměli ale informace, ke kterým se dostala autorka Oběti šachového krále – a kvůli kterým musela svůj román napsat pod pseudonymem.
Zčásti špionážní román a zčásti velký milostný příběh zavede čtenáře do napínavých historických kulis od zakouřených šachových klubů v New Yorku až po chodby samotného Kremlu a po půl století dohadu konečně vyřeší největší záhadu šachových dějin.
Šest minut a třicet sedm vteřin po startu letu č. 1421 z Honolulu do San Franciska letadlo havaruje a zřítí se do Tichého oceánu. Okamžitě je zahájena evakuace, v průběhu ovšem dochází k výbuchu motoru, což část přeživších staví před okamžité rozhodnutí, zda se vydat vyzbrojeni jen záchrannou vestou do nelítostných vod a vstříc plamenům ven za ostatními, nebo raději vyčkat na záchranáře v bezpečí letadla.
Na palubě nakonec zůstává dvanáct osob včetně projektanta Willa Kenta a jeho jedenáctileté dcery Shannon. Krátce po zavření dveří však letadlo z větší části zaplaví voda a stroj se potopí šedesát metrů pod hladinu. Začíná hra o čas – vzduchová kapsa cestujícím na palubě vydrží jen pár hodin, během nichž je potřeba vymyslet a následně i zorganizovat bezprecedentní záchrannou misi, do níž se zapojuje i Willova (brzy již bývalá) manželka Chris a profesionální potápěčka v jedné osobě, kterou pohání ta vůbec nejsilnější možná motivace ze všech – záchrana milované dcery.
Čas je však neúprosný a vzduch pod hladinou rychle ubývá.
Pomsta je sladká. Anebo ne? Píše se rok 1504 a Vilém truchlí nad ztrátou manželky. Svůj žal utápí v alkoholu, zanedbává sebe i své panství a touží po spravedlivé odplatě. Proto se rozhodne unést dceru muže, kterého viní z manželčiny smrti. Uvězní ji na svém hradě. Netuší ovšem, že mu tahle dívka převrátí celý život naruby. Povede se Vilémovi jít dál, nebo ustrne v minulosti? A dokáže ve svém okolí odhalit zrádce?
Od autorky románu Ztracena v čase
Rok 77 před Kristem, starověký Řím. Krutý senátor Dolabella má být souzen kvůli korupci. Najal si ale nejlepší advokáty, podplatil soud a nebojí se použít násilí proti všem, kdo se mu postaví. Nikdo se neodvažuje sehrát v soudním řízení roli žalobce. Náhle se však na scéně objeví mladý, sotva třiadvacetiletý patricij, který je odhodlán vyzvat mocné elity na souboj.
Jmenuje se Gaius Iulius Caesar.
První díl trilogie populárního španělského autora Santiaga Posteguilla s názvem Řím jsem já vypráví strhujícím způsobem o Caesarově dětství a mládí až do okamžiku, kdy se v soudním líčení postaví mocnému Dolabellovi. Jedni ho mají za statečného římského občana, druzí za blázna a sebevraha.
Čtenáři se stanou nejen svědky dramatických historických událostí, ale také komorního příběhu opravdové lásky budoucího velikána ke Cornelii, dceři senátora a konzula Lucia Cornelia Cinny. Autor nás poutavě provede římskými reáliemi, zvyky a způsobem života, zákulisními intrikami i politickými zvraty starověkého Říma.
Rozhovor s Danou Drábovou není jen povídáním o jaderné energii, aktuálních rizicích a výhodách jejího využívání, o čtvrtstoletí Atomové baby v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Přibližuje i politické zákulisí, které poznala při otevírání Temelína a plánech na dostavbu Dukovan, angažmá v komunální politice doma v Pyšelích či ruskou agresi na Ukrajině a její dopady na obor jaderné bezpečnosti. Zejména je ale příležitostí k tomu, hlouběji poznat veřejně známou osobnost v jiných kontextech a v prostředí, které její osobnost a názory utváří, a jejím prostřednictvím neformálně poznat obor, který má a bude mít dopad na život každého z nás. Rozhovor vedli vědec a vysokoškolský pedagog Jiří Plešek a environmentalista a redaktor Radek Štěpánek.
Dana Drábová (*3.6.1961 v Praze) pochází ze středočeských Pyšel, kde celý život žije a od roku 2010 působí také jako místostarostka. Vystudovala Fakultu jadernou a fyzikálně inženýrskou na ČVUT, později pokračovala doktorskému studiu v oboru jaderné inženýrství. V letech 1985–1995 pracovala v Centru hygieny záření Institutu hygieny a epidemiologie (později ve Státním zdravotním ústavu), kde se zabývala ochranou před škodlivými účinky ionizujícího záření. Od 1. listopadu 1999 je předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, v říjnu 2023 jí bylo předsednictví potvrzeno na další pětileté období. 18. října roku 2016 se setkala s tibetským duchovním vůdcem Dalajlámou. Ve stejném roce kandidovala v krajských volbách do Středočeského kraje a byla zvolena krajskou zastupitelkou, k 31.květnu následujícího roku se rozhodla rezignovat kvůli neslučitelnosti politické funkce s funkcí vysoce postavené státní úřednice. V říjnu 2013 převzala na liberecké Technické univerzitě v Liberci čestný doktorát za propagaci vědy, 28. října 2014 jí český prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně a v dubnu 2016 převzala na Vysoké škole báňské v Ostravě další čestný doktorát. 3.11.2022 ji ministryně obrany ocenila Záslužným křížem za mimořádné aktivity na podporu Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi.