Sylva Lauerová je spisovatelka, publicistka, nakladatelka a mecenáška uměleckých projektů. Patří bezpochyby mezi pozoruhodné osobnosti české literární scény. Vedle kurátorství výstav se věnuje experimentální poezii a je autorkou několika románů, mezi něž patří exotické Jumaroro, mystický Tichošlap, ale i erotický bestseller Hračka.
Jak je pro vás ve vztazích důležitý nadhled a humor?
Já si myslím, že je to základní složka jakéhokoliv mezilidského vztahu a domnívám se, že by snad ani ženy ve vztazích s našimi milovanými muži nevydržely, kdyby ve vztahu nepoužívaly právě nadhled.
Slyšela jsem výrok, že se muži přestávají chovat jako gentlemani proto, že se ženy přestávají chovat jako dámy. Souhlasíte s tím?
Možná bych to spíše obrátila, že se ženy přestávají chovat jako dámy, protože se muži přestávají chovat jako gentlemani.
Čeho by se měla žena v dnešní době bát?
To jsou velmi těžké otázky. O tom by se dalo povídat hodiny.
Tak čeho se třeba vy bojíte v dnešní době?
Já mám žebříček svých strachů otevřeně na svých webových stránkách. Bojím se agresivních primitivů, to je asi to nejhorší, s čím se můžete setkat. Agresivní primitiv je velmi nebezpečný a je těžké mu cokoliv vysvětlit.
Kdybyste měla vybrat ze svého experimentálního atlasu vybrat toho nejhoršího muže, jaký by to byl?
Já jsem myslela, že toho nejlepšího. To bych si vybrala hodníka věrného, vyjímečníka charakterního.
A který je ten nejhorší?
Těch je tam dost. Rypákovec rudopyský, to je ten, co neustále na něco nadává a nic mu není po chuti. To je velmi negativní druh. Pak ještě skuhravec hypochondrický, těch je také dost, naštěstí jsem takového neměla. Křečoun brunátný řevnivý nebo lepič slintavý, to je čeleď oprudivých.
Párkrát jste narazila na přání a jeho moc ovlivňovat naše životy. Jak si správně přát, aby byl výsledek příjemný?
Dala bych si práci, abych správně vyspecifikovala to přání. Asi bravurně specifikovat. Odkazuji se na film, který se jmenuje Smlouva s ďáblem, tam je přesně na sedmi případech ukázáno, jak si nepřát.
Jaký přístup k tabu je podle vás nejlepší?
Asi ten otevřený. Samozřejmě by asi něco tabu zůstat mělo, ale já osobně jsem za otevřenou společnost, která tabu odkrývá.
Máte nějakou vyzkoušenou jednoduchou sexy strategickou radu?
To je těžké. Kdyby něco zaručovalo vždy a stoprocentně, tak by ta kniha měla asi jenom jednu stranu. Třeba přirozenost mi připadá velice sexy. Ta přirozenost by asi mohla být univerzální rada.
Dočkáme se zfilmování nějaké z vašich knih?
Dostala jsem nabídku na setkání s potencionálními autory filmového zpracování, kterou jsem posunula. Ale někdy v dubnu nebo květnu bychom se měli setkat a pohovořit si o autorských právech.
Kdy vyjde další kniha?
Vím, kdy vyjde. Pro mě to není kniha, pro mě je to spíše komiks, je to více výtvarno. Právě dokončujeme a kompletujeme komiksovou podobu románu Tichošlap a budeme ji vydávat v měsíci květnu. Pracujeme na tom skutečně už rok a půl, bude mít 150 stran, bude to takový komiksový cvalíček.
Jak vám bylo u pana Krause v televizi?
Těžko. Já jsem se tak lehce kývala a říkala jsem si, ať vydržím. Ta kniha není o sexu, i když se jmenuje Sexy strategie. Je spíše o mezilidských vztazích. Pan Kraus se asi rozhodl, že mi to trošku osladí, ale snažila jsem se.
Když se pracuje s humorem a nadsázkou, tak se pak snadno trefuje, když člověk chce...
Samozřejmě. Já s cynismem a sarkastickým humorem neumím úplně zacházet. Muži občas bývají rádi cyničtí a docela jim to jde.
Je sarkasmus a ironie styl humoru?
Já myslím, že tady se názory žen a mužů rozcházejí. Žena to může vnímat jako útok. To by nám spíše mohli vysvětlit muži.
