Barevné reklamy v televizi i v obchodech. Velké množství Zimmer frei nabízené západním turistům. Podnikatelské baroko kvetoucí na periferiích malých měst. Hvězdný výkon fotbalové reprezentace v roce 1996 a ničivé povodně v roce 1997. Tyto a další střípky vzpomínek připomíná publicista Ondřej Horák v knize Sametání pod koberec. Někteří si připomenou své dětství, někteří své mládí a někteří alespoň dobu, kdy ještě měli dostatek životní síly. K tomu ostatně přispěla i doba devadesátek, do níž jsou autorovy vzpomínky situovány. Slibovala změnu a naději.
Sametání pod koberec není politickou knihou, ačkoli by k tomu téma vybízelo. Autor nemá potřebu devadesátá léta hodnotit ani je konfrontovat s předlistopadovým režimem. Jde spíše o nostalgii a o připomenutí mnohdy zapomenutých detailů. Pokud někde autor kritizuje minulý režim, hned dodává odpovídající „ale“ ve vztahu k režimu současném. Obecně tak lze z knihy vyčíst určitý povzdech nad tím, že vládu jedné strany vystřídala apatie, konzum a demokratická fasáda bez skutečného obsahu. Přítomen je však humorný podtón.
Na škodu je naopak určitá nevyužitost tématu. Autor mohl napsat knihu trojnásobné tloušťky, střípky obohatit o vlastní historky a dobrým krokem by bylo i multižánrové zachycení tématu. Podtitul však zní Devadesát Detailů z Divokých Devadesátek. Aby byla tato básnická anafora zachována, autor nesměl překročit určitý počet stran a kniha tak svou formou připomíná spíše sbírku básní. Na mnoha stranách dominuje grafika na úkor textu a čtenář tak stihne knihu přelouskat za jedno odpoledne.
Chápu však autorův literární záměr. Budeme-li knihu chápat jako laskavě napsanou vzpomínkovou hříčku, autorův nápad se dočkal dokonalé realizace. Uvidíme, zda bude možno s odstupem času podobně hodnotit i následující desetiletí.
Hodnocení: 75%
Autor: Filip Šimeček