Pokud jste také fascinováni postavou tohoto tajemstvím obestřeného spisovatele, pak by tenhle ilustrovaný průvodce jeho osobním i profesním životem rozhodně neměl uniknout vaší pozornosti.
Franze Kafku asi není třeba čtenářům nijak zvlášť představovat. Pražský německy píšící spisovatel židovského původu, problematický vztah s otcem, se ženami, ale také s prací, nejznámější dílo povídka Proměna a trojice nedokončených románů Proces, Zámek a Amerika. To ostatně uvádějí i autoři knihy hned na začátku jako známá fakta. Ne všechno je však stejně černobílé jako vizuální stránka této publikace. A o tom všem je Franz Kafka: Člověk své i naší doby z dílny nakladatelství Práh.
Kniha germanisty Radka Malého (Magnesia Litera) a přední české ilustrátorky Renáty Fučíkové se snaží poskytnout čtenáři ucelený pohled na Kafkův, byť krátký, a ne zrovna jednoduchý život. Od židovské problematiky v tehdejší Praze se přes zrod spisovatele postupně přesouvá ke všemu, co Kafku dělá Kafkou, respektive ke všem komplikacím v jeho životě. A čím jiným začít než vztahem k otci. Ten už jsem zmiňovala výše – a v souvislosti s ním je třeba říct, že si v knize můžeme přečíst i několik odstavců z Kafkova dopisu právě otci. Nechybí však ani zmínka o jeho sestrách, zejména Ottle, se kterou měl vztah naopak velice blízký (taktéž nechybí úryvky z jejich korespondence).
Další na řadě jsou vztahy se ženami. Nebylo jich sice mnoho, ty osudové bychom spočítali na prstech jedné ruky, o to zajímavější však Kafkovy známosti byly. Autoři se také lehce otřeli o Kafkův vztah k práci; měl dojem, že ho – stejně jako ty ženy – odvádí od jeho nejdůležitějšího poslání: psaní. A co teprve, když se „hlava domluvila s plícemi“ a Kafka onemocněl tuberkulózou, která ho provázela životem dlouhých sedm let a musel kvůli ní mnohokrát navštívit nejrůznější sanatoria. V jednom z nich nakonec 3. června 1924 také zemřel.
Mohlo by se zdát, že je to spousta informací (a to jsem ani nezmínila všechno, co se zde o Kafkovi dočtete), ovšem zdání klame a kniha je textově celkem chudá. To však vůbec není myšleno jako výtka, naopak. V této publikaci jde totiž stejnou měrou o text jako o ilustrace. A ty jsou opravdu – a teď mi promiňte ten výraz – vymazlené. Jenom černá a bílá, mnohdy kafkovsky absurdní, zkrátka perfektní na dotvoření atmosféry. A co teprve, když si takto ilustrovanou můžete přečíst třeba zhuštěnou verzi povídky Proměna či Umělec v hladovění, to je teprve čtenářský zážitek!
Co také hodnotím více než kladně, je fakt, že se autoři nesnaží přiživovat Kafkův kult, ale podávají vše věcně a bez přehnaného patosu. Kafka byl vždy tak trochu mýtus. A je jím dodnes, to nemůžeme popřít. V Praze má své muzeum, hrobku jeho rodiny na židovském hřbitově navštěvují každoročně tisíce turistů, existuje Společnost Franze Kafky, která uděluje Cenu Franze Kafky, a téměř v každém obchodě se suvenýry v Praze najdete něco „kafkovského“. Můžete si přečíst komiksové zpracování jeho románů, knihu Haruki Murakamiho Kafka na pobřeží či se podívat na film. Je však třeba mít na paměti, že většinu toho, co o Kafkovi víme, máme zprostředkovaně od Maxe Broda. Otázka je, jestli je to všechno pravda...
Odpověď na tuto otázku vám tato publikace nedá. Ale na všechno ostatní, co by vás o Kafkovi mohlo zajímat, ano. A ještě se u toho pokocháte krásnými ilustracemi v kafkovském duchu. Garantuju vám, že po přečtení budete mít chuť znovu sáhnout po Procesu a ponořit se do toho tolik zvláštního světa, který Kafka na stránkách svých knih vytvořil. A možná zjistíte, že se ten svět od toho našeho zase tolik neliší. Ostatně, Kafka byl člověk nejen své, ale i naší doby.
Autor: Silvie Kostovská
