Už v únoru vyjde druhý případ Cormorana Strika. Že nevíte, o koho se jedná? Tak vám možná říká něco Volání Kukačky. Ano, to je případ první. Nyní se s postavou soukromého detektiva budete moci setkat v knize Hedvábník, kterou vydává nakladatelství Plus. Detektivku napsala opět pod pseudonymem Robert Galbraith J. K. Rowlingová.
Druhý případ je údajně více propracovaný než kniha Volání Kukačky. Tentokrát čeká Cormorana Strika vyšetřování brutální vraždy. Zmizí spisovatel Owen Quin, kterého někdo zřejmě zabil kvůli jeho nové knize, která ovšem ještě nestihla vyjít, ale ve vydavatelských kruzích rozvířila vody. Spisovatel si vzal na paškál každého, koho zná a v knize vytvořil nelichotivé literární portréty.
Bombyx Mori je román, který by se nikdy neměl ocitnout na pultech knihkupectví, mohl by zničit mnoho životů. Kdo se tedy stal vrahem, aby si svůj život zachránil?
Ukázka z knihy Hedvábník
"Kdyby aspoň do prdele umřel někdo slavnej, Cormorane," ozval se ochraptělý hlas v telefonu.
Mohutný neoholený muž se plahočil tmou těsně před svítáním s telefonem přitisknutým k uchu a vesele se zubil.
"Tohle je ze stejnýho ranku."
"Je kurva šest hodin ráno!"
"Je půl sedmý, ale jestli chceš, něco pro tebe mám, budeš si pro to muset přijít," odpověděl Cormoran Strike. "Jsem kousek od tebe. Mohli bychom…"
"Odkud víš, kde bydlím?" ohradil se znepokojeně hlas v telefonu.
"Sám jsi mi to řekl," odvětil Strike a potlačil zívnutí. "Prodáváš přece byt."
"Aha," ozval se druhý muž, už klidnější. "Máš dobrou paměť."
"Je tady jeden takovej non-…"
"S tím jdi do prdele. Stavím se u tebe později v kanceláři…"
"Dominiku, já mám na ráno objednanýho klienta, kterej mě platí mnohem líp než ty, a navíc jsem celou noc nespal. Jestli to chceš použít, musíš si pro to přijít teď."
Ozvalo se heknutí a Strike uslyšel šustění pokrývky.
"Nepřej si mě, jestli to nebude pořádná pecka."
"Smithfieldská kavárna v Long Lane," oznámil Strike a hovor ukončil.
Když se pustil dolů ze svahu k Smithfieldské tržnici, zvýraznila se mírná nepravidelnost jeho chůze. Hranatá hmota tržnice – obrovské viktoriánské svatyně zasvěcené masu, kam se již po staletí každý pracovní den od čtyř ráno navážely mrtvoly zvířat a pak se tam čtvrtily, porcovaly a prodávaly do řeznictví a restaurací po celém Londýně – působila v zimní tmě neproniknutelně. Strike uslyšel v přítmí hlasy, vykřikované pokyny, rachot a pípání couvajících náklaďáků, ze kterých se vykládala poražená zvířata. Jakmile zabočil do Long Lane, ztratil se mezi množstvím mužů, kteří se nabalení v teplém oblečení cílevědomě věnovali svým pondělním ranním povinnostem.
Pod kamenným gryfem, který držel stráž na rohu budovy tržnice, se choulili poslíčci ve výstražných reflexních vestách a ruce schované v rukavicích si zahřívali o hrníčky horkého čaje. Naproti přes cestu jako zapálený krb ozařovala okolní tmu Smithfieldská kavárna, mrňavá oáza tepla a mastného jídla otevřená čtyřiadvacet hodin denně.