Marissa Mayerová už nám několikrát potvrdila, že umí psát čtivé a originální příběhy a kniha Hvězdy nad hlavou, jenž doplňuje a zároveň i uceluje celou sérii Měsíčních kronik, je toho pouze důkazem. Řekla bych, že je tato kniha jakousi třešničkou na dortu. Přiznám se dopředu, že jsem zatím neměla čas přečíst si Winter (především kvůli její tloušťce – na takovouto knihu je prostě potřeba si speciálně ten čas vyhradit), poslední díl ze série, ale v přečtení Hvězd na hlavou mi to nemohlo zabránit.
Kniha obsahuje devět doplňujících příběhů a objasňuje životy jednotlivých postav. První příběh je věnovaný Michelle, babičce Scarlet, a jejímu mládí, kdy se poznala s Loganem, a také o tom, jak byla nucena postarat se o Cinder po jejím neštěstí. Když jsem se do knihy natěšeně začetla, musím říct, že mě příběh zklamal. Celá linie se vlekla a já se těšila, až skončí, abych se mohla vrhnout na další. Zároveň jsem doufala, že taková nebude celá kniha. Doposud jsem ani nepochopila, proč byl tento příběh tak důležitý, že se jej autorka rozhodla sepsat a objasnit svým čtenářům, protože mi nedal ani o trochu víc, než jsem potřebovala vědět.
Nicméně druhý příběh, ten už se konečně podobal vyprávěním autorky, jimiž nás až do posledního dílu zásobovala. Svým způsobem je pokračováním prvního příběhu, ale tentokrát nám přibližuje život Cinder v její nové rodině. Už teď vám můžu prozradit, že jsem chtěla víc, než mi bylo předloženo! Klidně bych přečetla znovu celou knihu i s tímto začátkem, kdybych mohla.
Stejně tak dokonalý a napínavý byl další příběh – tentokrát Ze’evův. Dlouho mi trvalo, než jsem si vzpomněla, co je to za mladíka, odkud jej mám znát a ke komu jej přiřadit (Scarlet), protože je to přece jen už nějaká doba, co jsem sérii četla. O to víc jsem byla odhodlaná to zjistit, protože jeho osud byl nesmírně napínavý a ke konci i drsný.
Radovala jsem se, že je jeden příběh lepší než druhý, jenže pak jsem dorazila k dalšímu, který byl tentokrát věnovaný Carswellovi. Čekalo na mě zdlouhavé vyprávění, jakýsi psychologický rozbor, šikana a zamilování se. Navíc příběh nebyl ani zdaleka krátký (téměř 50 stran) a tak jsem se nemohla dočkat jeho konce a odpočítávala stránky. Přiznávám, že jsem se i párkrát usmála, ale na Carswella z Cressina příběhu to prostě nemělo.
Princezna a strážce je příběh věnovaný Winter a Jacinovi. Zde jsem pomalu začala pochybovat, zdali mám číst dál. Nakonec jsem se rozhodla, že ano a neprohloupila jsem. Bylo to dokonalé. Samozřejmě, že jsem o těch dvou věděla už před tím, než jsem se začetla (nebo mi spíš jméno Jacin něco říkalo), ale i přes mé nedokonalé znalosti jsem si mohla příběh užít naplno. Postava Winter mě nadchla natolik, že se nemůžu dočkat, až se do jejího příběhu začtu!
Příběh Malé androidky pro mě byl skvělým zážitkem. Je příběhem navíc, tudíž jsem neznala postavy, nevěděla jsem, o koho jde, ale i přesto jsem si příběh užila. Dívala jsem se na něj jako na samostatnou jednotku a postupně jsem se s postavami seznamovala a příjemně mě překvapily. Autorka mi jen potvrdila to, co jsem o ní už věděla – že je velmi nadaná spisovatelka. I na málo stránkách dokázala vykouzlit příběh, který měl začátek i konec. Dokázala jsem se přiblížit postavám natolik, abych si je oblíbila, abych s nimi ten příběh prožívala. A rozhodně jsem se u něj nenudila a ke konci mi skoro i ukápla slza.
To se ovšem nedá říct o posledním příběhu. Sotva jsem se do něj začetla, litovala jsem. Byl to pro mě jeden velký spoiler.
A abych nezapomněla, autorka do knihy nezapomněla zařadit i slibovaný příběh z Kaiova pohledu – ten den, co se seznámil s Cinder. (A Iko mě ani napodruhé vůbec nezklamala.)
Kdybych měla knihu zhodnotit jako celek, musela bych ji ohodnotit čtyřmi hvězdičkami z pěti za ty dva nepovedené příběhy, které byly zbytečně zdlouhavé, bez napětí a bez momentu překvapení. A taky za ten poslední, který mi toho až prozradil až moc (což je do jisté míry i moje chyba). Jinak je kniha úžasným doplněním ještě lepší série a přiznávám – bude mi po Měsíčních kronikách smutno. I když se totiž rozhodnu přečíst si je znovu, už to nebude takový zážitek, který jsem při čtení zažívala napoprvé.
Tím mi nezbývá nic jiného než vám, kteří milujete fantasy příběhy stejně jako já, celou sérii Měsíčních kronik jen a jen doporučit. Nebudete litovat. A vám, co stále váháte, zdali si doplňující knihu koupit, či nikoliv, vzkazuji, abyste nadále neváhali, rozhodně si příběhy užijete, a navíc se touto originální sérií i ještě chvíli pokocháte.
Autor: Štěpánka Geryková
Správa cookies
Webové stránky používají k poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklam soubory cookie. Využíváním našich služeb souhlasíte s používáním cookies.
