Tip na dárek: KÁVOVÁ EDICE PRO KNIHOMOLY – sleva 20 % jen do 22.11.

Irena Obermannová v zajetí šachu

archiv revue
Dneska tu máme hned dvojrecenzi na novou sérii příběhů známé Ireny Obermannové o mladé geniální šachistce Alii Šíma. Nakladatelství Motto vydalo v červenci 2017 knihu Dobré duše a v květnu tohoto roku následoval druhý díl s názvem Jasnozřivost. Jak se čte kniha, kde důležitou roli hrají šachy?

Irena Obermannová (*1962) je prozaička, básnířka a scénáristka. Vystudovala FAMU - obor dramaturgie, scenáristika, spolupracuje s Českou televizí, s televizí NOVA, s magazínem Mladá fronta dnes. Napsala jedenáct knih (mezi nejznámější patří Deník šílené manželky, Divnovlásky, Příručka pro neposlušné ženy, Deník šílené milenky či Láska jako Řím), je autorkou několika televizních scénářů a podle jejích knih Deník šílené manželky a Divnovlásky vznikly televizní filmy.

Knihy Dobré duše i Jasnozřivost beru jako lehké letní povyražení a pokus zkusit po čase českou autorku. Spoustě čtenářům bude jistě vadit vyhrocená hrdinka a příběhy přitažené za vlasy, kdo se od toho ale odpoutá, třeba bude mile překvapen a nejen šachistickou vložkou, ale hlavně zamotanými detektivními případy.

Dobré duše
Dobré duše
Čeština

Dobré duše

5.0 1
od 199

Dobré duše mě zaujaly již svou obálkou, kterou zpracovali Tomski a Polanski, a pak samozřejmě námětem – mladá svérázná šachistka začne vyšetřovat zločin v malém městečku Vlčí Úpice. Šachy nehraju, neumím, ale nakonec mi to, že prostupovaly celou knihou, jednáním postav i myšlenkovými pochody, kupodivu nevadilo, ale to na mě nepůsobilo rušivě. Abyste si udělali obrázek, tak hned na začátku knihy je trefný popis, toho, co pro protagonistku šachy znamenají: Hraní šachů sama se sebou mi může způsobit schizofrenii. Ani z hlediska tréninku mě to nikam neposouvá, protože každý má v hlavě zakořeněné své vlastní myšlenkové vzorce, osobní rukopis, a i kdyby se snažil sebevíc hrát jako někdo jiný (což je pro mě nebezpečné), stejně hraje jako on sám. Jenže já hraji šachy stále. Šachovnice je mou utkvělou myšlenkou, mírou všeho, mapou světa. Ovšem jen do chvíle, kdy se rozostří. Právě teď… Jezdec cé tři. Á šest. (str. 9)

A když už jsme u hlavní hrdinky, přijde mi, že na ní to stojí a padá. Autorka se snažila vytvořit extrémně zajímavou hrdinku, která však zapadá do prostých a mnohdy až trapných archetypů. Mladá žena, nezkušená a společensky přinejmenším podivná s blíže nespecifikovanými psychickými problémy. Ale to není všechno. Po matce, světoznámé modelce, zdělila malé jmění, živí se hraním šachů a její neomalené neotesané chování je prostě neomluvitelné. Pocity vyjadřovat neumí, zato sleduje porno, vychutnává si doutníky a balancuje nad tím, co je dobré a co špatné. Nebudu si z papíru vystřihávat lidské duše, bylo to infantilní a hloupé. Už Aristoteles upozorňoval na nejasnost pojmu dobro. Všiml si, že označení „dobrý“ znamená pokaždé něco jiného. Co je dobré pro někoho, může být jindy a pro jiného špatné. (str. 128)

Alice Šíma byla ve většině situacích přinejmenším na facku a autorčino trapné zdůrazňování toho, že zaprdění maloměšťáci (na rozdíl od světaznalých obyvatel hlavního města) prostě neocení nikoho, kdo je jiný nebo se jinak obléká či mluví, bylo až trapné. Stejně jako si autorka musela přisadit a vložit do příběhu politický prvek. Nicméně příběh a jeho zápletka fungoval dobře a dával smysl, o to se nemůžu přijít. To je i hlavní devízou knihy Dobré duše. Tak proč to nezkusit? 

Hodnocení:  65 %

Jasnozřivost

Jasnozřivost

0.0 0
od 209

I další díl série o geniální šachistce a amatérské vyšetřovatelce Alici Šíma se odehrává na vesnici, tentokráte v malebné vísce Kytlice, odkud pochází Jonáš. Místní farmář Ota Švarc byl nalezen mrtvý poté, co se rozhodl přijít na kloub zločinu, který se u Hraničního rybníka stal při odsunu Němců.

Druhá kniha této série začíná úplně jinak, má jiné tempo, ale pořád tu máme zajímavý případ. Tentokráte jako ozvláštnění i s historickými prvky, konkrétně v literatuře často skloňovaným vztahem Čechů a Němců za války. Bohužel tato dějová linka mi přišla strašně na sílu a to, že jedna z postav chtěla na základě deníku německé dívky napsat fikci, mi přišlo jako šílený nesourodý mišmaš. 


Jasnozřivost
 už se tolik nesoustřeďuje na to, aby vylíčila Alici Šíma jako extrémně zvláštního člověka, to ustoupilo trochu do pozadí příběhu a to je jen dobře. I když iritovat nepřestala a to, co hrdinka považuje jako emancipaci, já vnímám jako neschopnost postarat se sama o sebe. Nicméně autorka dokázala pěkně navázat jak na staré známé postavy, tedy pouze Alici a Jonáše, tak začlenit postavy nové – a že jich nebylo zrovna málo! Ale ani tady se autorka nedržela na uzdě a vymyslela samé zajímavé typy.

A proč takový název? Dobře se pamatuje a pak taky jedna z postav chtěla dosáhnout jasnozřivosti, posuďte sami: „Na salon Alžběty Něžné jsem se přihlásila, abych tu šmírovala, co píšete. O nic jiného mi nešlo. Proto mě překvapilo, kolik jsem se na něm nakonec dozvěděla. Myslím, že brutální upřímnost není až tak brutální. Možná jde jen o další pokus, jak si vzájemně porozumět. Bez předstírání, bez uhýbání, bez postranních her. Pokud je něco takového vůbec možné. Myslím, že Alžběta Něžná se snažila porozumět řeči ptáků proto, aby rozuměla lidem. Chtěla napsat skvělou knihu a doufala, že v průběhu tvůrčího procesu dosáhne jasnozřivosti. Jenže ji nedokončila.“ (str. 220)

Hodnocení:  60 %

Autor: Iva Lutonská

Nenechte si uniknout zajímavé články!
Informace o nových článcích, soutěžích, knihách a akcích Vám rádi pošleme e-mailem.
Související produkty
Líbí se Vám tento článek? Sdílejte jej s přáteli.

Nejnovější články

„Manžel je Nebesy. Žena je Zemí. Manžel je sluncem, což jej činí stálým, jako je ona jasná koule. Žena je měsícem, ubývajícím a mizejícím, ale nevyhnutelně slabým. Nebesa jsou uctívána na obloze nad námi, země je dole, špinavá a šlape se po ní.“ – citace z knihy, str. 196 –
Sbírka Millennials obsahuje její populární texty (stejnojmenná báseň má na Instagramu 1,4 milionu zhlédnutí) a hluboký pohled do lidské duše, ve kterém se najde každý z nás. Čeká i s podpisem autorky Kateřiny Pokorné na 3 výherce!
Prémiový obsah
číst více
Gabriela Končitíková se studiu odkazu Baťa věnuje sedmnáct let, je autorkou několika knih na toto téma, věnuje se přednáškové a lektorské činnosti, působí jako ředitelka Nadace Tomáše Bati.