V ohrožení jsou miliony životů. Alanu Vaughnovou, expertku NATO na infekční nemoci, vyšlou do Janova, aby vyšetřila těžce nemocného pacienta. Alana je v šoku, když zjistí, že jde o mor. Případ přisuzuje bioterorismu, dokud ji pátrání po prvním nakaženém pacientovi nedovede do středověkého kláštera. Nemoc se mezitím šíří mezi lidmi obrovskou rychlostí a konec epidemie je v nedohlednu…
Vittoria cítí, jak jí průdušnici ucpává zátka hlenu, a zoufale se popadne za ústa. Několik okamžiků se vůbec nedokáže nadechnout, a když dusivé chrchlání konečně poleví, v hrsti se jí rozlije horký sliz. Zpanikaří ještě dřív, než pohlédne na otevřenou dlaň s chuchvalcem sražené krve.
Jednoho dne najde lékař Bernard Rieux před svou ordinací mrtvou krysu. Na zdánlivě banální událost vzápětí zapomene, ale ve dnech následujících začnou krysy houfně vylézat ze svých děr a kanálů a v agonii umírají na chodníku. Brzy se příznaky podivné epidemie objeví i u lidí a obětí přibývá geometrickou řadou. O Moru si Albert Camus poznamenal do svého Zápisníku, že má ráz „mytického příběhu“. Mytický a filozofický význam nese především epidemie sama – lze ji chápat jako alegorii okupačních let, ale i v mnohem existenciálnějším měřítku jako samo zkonkretizované absurdno, jemuž Bernard Rieux, typický Camusův hrdina, vzdoruje civilně a bez hrdinských gest.
Pandemie
V newyorském metru zničehonic zkolabuje neznámá, na první pohled zdravá a mladá žena a hned po příjezdu do nemocnice umírá. Pro doktora Jacka Stapletona je její případ strašidelnou připomínkou chřipkové pandemie v roce 1918. Vyděšený z představy, že by se přesně po sto letech historie opakovala a hrůzná nákaza se vrátila, se Jack pár hodin po jejím úmrtí sám ujme pitvy a zjistí, že v minulosti podstoupila transplantaci srdce. Fakta neukazují na chřipku a nic nedává smysl, dokud ho vyšetřování nezavede ke skupině zabývající se genetickou modifikací. Jak se postupně noří hlouběji a hlouběji do světa obchodu s lidskými orgány, poznává megalomanského byznysmena, ochotného riskovat lidské životy, aby se stal průkopníkem medicíny – a pokud Jack nebude opatrný, mohl by být další, kdo kvůli tomu přijde o život.
Smrtonosný virus
Islámský stát ohrožuje Západ biologickou zbraní...
Spojené státy, už tak oslabené vnitřními rozpory, stojí na prahu prezidentských voleb, v nichž tentokrát jde o všechno. Zatímco politici se soustředí jen na to, jak si uchovat moc a výsady, Islámský stát unese geniálního francouzského mikrobiologa a přinutí ho vyrobit antrax. V poutavě natočeném videu, které se objeví na internetu, mohou všichni sledovat postup jeho práce a zároveň se dozvědí, že brzy přijde útok. Vůdce islamistů se dohodne s mexickým kartelem, který v zásilce drog propašuje antrax přes hranici, ale to je ve skutečnosti jen zástěrka. Teroristé potřebují odvést pozornost Mitche Rappa a Irene Kennedyové, než najdou způsob, jak ve skutečnosti proti Americe použít smrtící virus, jenž se vyskytl v Jemenu. Rapp má za úkol proniknout do mexických kartelů, zabránit útoku a pak najít vůdce Islámského státu a zlikvidovat ho. Přitom ví, že při téhle misi musí spoléhat jen sám na sebe.
Španělská chřipka
Před sto roky, když se krvavý zápas národů po čtyřech letech chýlí ke konci, nabývá na obrátkách smrtonosná epidemie – pověstná pandemie španělské chřipky. Armáda mrtvých narůstá každým dnem, po desetiletích budou epidemiologové mluvit o 20 až 50, někteří dokonce o 100 milionech obětí chřipky na celém světě. Počet vyhaslých lidských životů tak vysoce překračuje krvavou daň, kterou si vybrala celá světová válka.
Ke 100. výročí pandemie předkládá historik lékařství Harald Salfellner bohatě ilustrovanou publikaci, jež dnešnímu čtenáři tuto epidemii přibližuje v jejích globálních souvislostech a dopadech. Ve 30 kapitolách autor líčí nejasný původ nemoci, průběh jednotlivých vln i klinický obraz obávaných zápalů plic, proti nimž jsou lékaři tehdy prakticky bezmocní. Z nepřeberného množství použitých pramenů zřetelně vystupuje i lidský rozměr pandemie, trýznivé umírání mladých civilistů a vojáků, chroptění umírajících matek s kojenci v náručí. Mezi miliony umírajících je i rakouský malíř Egon Schiele, francouzský básník Guillaume Apollinaire, vrcholný představitel českého výtvarného kubismu Bohumil Kubišta a Frederick Trump – dědeček pozdějšího prezidenta Spojených států. Tisíce lékařů a zdravotních sester této smrtelné nemoci podlehnou při výkonu svého povolání.
Se svými více než 250 vyobrazeními je tato publikace o španělské chřipce nejen první kronikou této epidemie v češtině, nýbrž i fascinující cestou časem na osudová dějiště této největší zdravotní katastrofy v dějinách lidstva.
Virus
Vesnice kdesi v Africe Smrtící virus Džungle plná nebezpečí Co byste dělali vy? Třináctiletý Ben se vypraví do Afriky se svým otcem, který tu má podniknout geologický průzkum v rudném dole.
Lidé z vesnice nedaleko dolu umírají na zákeřnou nemoc. Je jich stále víc. Je to kletba předků? Onemocní i Benův otec. Ben musí utéci do džungle, aby pomohl otci a zabránil epidemii…
* * * * *
Posledním tipem je kniha o současném koronaviru COVID-19, kterou chystá koncem března vydat nakladatelství Petrklíč. Bude se jmenovat Pandemie od starověku po současnost - Koronavirus přímo nezabíjí.
