Na podzim vyšel v Nakladatelství Crew první díl komiksové série Skalpy - Země indiánů.
Zapomeňte na ušlechtilé divochy. V současných indiánských rezervacích nahradily totemy vařírny metamfetaminu a místo tomahawků drží indiáni v rukou láhve levného alkoholu, nakoupeného za to málo, co jim vyplatili z podpory v nezaměstnanosti. Špína, zoufalství, organizovaný zločin a beznaděj – a jediné, co drží indiánské rezervace na nohou, jsou kasina, ovládaná těmi šťastnějšími... a nelítostnějšími.
A do tohohle svrabu se vrací Dashiell Zlý kůň, aby rozpoutal peklo.
Komiksová scenáristika je doménou Angličanů. Jakékoliv legendární jméno, až na pár výjimek, pochází z Irska, Skotska nebo Velké Británie. Výjimek je málo – a jednou (možná dokonce tou největší) z nich je Jason Aaron. Tento ryze americký scenárista na sebe strhl pozornost už svým prvním komiksem The Other Side, dramatem z Vietnamu braným z pohledu jak amerického, tak vietnamského vojáka. Tohle téma měl Aaron přímo v krvi – jeho bratranec Gustav Hasford napsal částečně autobiografický román The Short-Timers, literární předlohu Kubrickovy slavné Olověné vesty.
Jason Aaron má rád další ryze americkou věc – televizní seriály. Zvláště ty z HBO, syrové, neuhýbající a realistické. Jako třeba Wire (Špína Baltimooru) či Deadwood. A možná právě při sledování těchhle dvou sérií ho napadlo tyhle dva světy spojit. Zkřížit temnou kriminálku s deziluzivním westernem. A tak vznikly indiánské Skalpy, ve kterých sledujeme osudy psychicky pochroumaných jedinců, vedoucích zoufalý boj se světem kolem nich i se sebou navzájem. Příběh temný tak, že severské kriminálky vypadají jako něco, co můžete číst dětem před spaním. Příběh, při kterém se českým čtenářům vybaví zdemolované slumy národnostních menšin. Příběh, při kterém si možná vybaví podobně atmosférické a modernější televizní seriály jako True Detective či Killing. Mají podobný nejen přístup k žánru, ale i atmosféru... a pocit bezvýchodnosti. Ve světě Skalpů je otrava alkoholem nejběžnější způsobem úmrtí a jen málokdo se dožije padesátky. Co si lidi na dně společnosti dělají navzájem, nikoho nezajímá... dokud na území rezervace nezemřou dva agenti FBI. (Aaron se při psaní inspiroval osudem Leonarda Peltiera, který byl v roce 1975 zatčený za vraždu dvou vládních agentů.)
Pak najednou začne být o rezervaci Prérijní růže až příliš velký zájem.
Skalpy nejsou jedním z těch nekonečných komiksů. Nabízí jeden epický a uzavřený příběh, ve kterém se postavy vyvíjejí, začínáme chápat motivace padouchů a pochybovat o hrdinech. Takže není divu, že podle Skalpů, jenž byly inspirovanými televizními seriály, se jeden televizní seriál právě připravuje. Kruh se uzavírá.
A aby měla i v češtině tahle série pořádně „noirový“ nádech (mnoho postav má jména slavných spisovatelů tohohle žánru – Dashiell, Ellroy, Willeford), dostal ji na překlad spisovatel Štěpán Kopřiva (Asfalt, Holomráz, Zabíjení), který je na drsnou školu expert.
„Série Skalpy u nás už byla krátce představena v našem komiksovém magazínu a měla v něm takový úspěch, že vážně nebylo co řešit,“ říká Petr Litoš z nakladatelství Crew. „Potvrdilo nám to náš názor, že tahle dospělá komiksová série může být u nás stejně velkým hitem, jako je všude jinde ve světě.“
Jason Aaron se stal díky Skalpům legendou (Skalpy byly nominovány na nejvýznamnější komiksovou cenu Eisner Award a na Spinetingler Awards, udělovanou nejlepším kriminálním dílům). Momentálně má na starost téměř celé nakladatelství Marvel, kde k postavám přistupuje se stejnou vervou a odvahou jako ke svým nezávislejším projektům. I když psal ty největší hrdiny, Wolverina, Hulka i Punishera, nejvíce pozornosti na sebe strhl tím, že změnil pohlaví Thora. Na místo Boha hromu nastoupila žena.
Na úspěchu Skalpů má ale zásluhu i kresba srbského R.M. Guéry (původním jménem Rajko Milošević), který dodal příběhu ten správně špinavý a vyprahlý pocit. Je pro svět Skalpů stejně nepostradatelný, jako je černobílá linka Franka Millera podstatná pro Sin City.
Skalpy u nás budou vycházet obvyklým tempem, dvě knihy ročně.
